Ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc o situaci v MDP
Jelikož je v poslední době dobré jméno Městských divadel pražských (MDP) poměrně často zneužíváno některými lidmi k té či oné účelové argumentaci, podporující ten či onen úhel pohledu, domnívám se, že nastal čas, abych jako ředitel této organizace zareagoval a některá tvrzení uvedl na pravou míru. A vlastně vítám možnost podat informaci o aktuální situaci v MDP.
Obměna repertoáru MDP
Před dvěma lety jsme začali pracovat s novým týmem na obnovení koncepce divadla s jedním souborem působícím na více scénách. Navázali jsme tak na tradici MDP, kdy v některých sezonách toto velké pražské divadlo zastřešovalo až 4 scény a soubor čítal na 80 členů.
Naši koncepci jsme nezačínali realizovat na zelené louce – byla tu dvě odlišná divadla, jejich repertoár, divácká obec, angažovaní herci, hosté. V té době mělo Divadlo ABC na repertoáru zhruba patnáct inscenací, z Rokoka přecházelo zhruba pět starších inscenací. Vzhledem k tomu, že jsme přebírali dva herecké ansámbly, z nichž se začal formovat soubor nový, rozhodli jsme se pro plynulý přechod a postupnou obměnu titulů.
Proměna koncepčního směřování je dlouhodobou záležitostí, během na dlouhou trať. Čistě technicky vzato – kupříkladu v Divadle ABC může při zhruba pěti premiérách ročně plynulá obměna repertoáru trvat asi tři roky. Momentálně, po dvou sezónách, je na scéně ABC na repertoáru 5 inscenací, které vznikly před nástupem současného vedení: Charleyova teta (tato inscenace má však v květnu poslední reprízu), Ideální manžel, Třikrát život, Tři muži ve člunu a Cizinec. Charleyova teta je mimořádně úspěšnou bulvární komedií, která se hrála v ABC 12 let a dosáhla více než 350 repríz. Je samozřejmě potřeba vyjádřit uznání všem tvůrcům, kteří se na ní podíleli. Ovšem tvrzení, že tato inscenace svou návštěvností a tím tržebností „dotuje“ jiné projekty MDP, je nepravdivá a značně zkreslující. To si samozřejmě kdokoli může ověřit sám při návštěvě inscenací, které bychom stěží mohli nazvat bulvárními komediemi.
Směřování a dramaturgie MDP
Rád bych obrátil pozornost k inscenacím novým, které vznikly za poslední dva roky. MDP vycházejí z dlouhodobého dramaturgického plánu a opírají se o tyto hlavní dramaturgické linie: velká díla a velké příběhy světové literatury, mezilidské vztahy pod drobnohledem současné dramatiky, lesk a bída české povahy, konzumnost jako imperativ společnosti na přelomu tisíciletí, stáří a poslední věci člověka a autorské projekty.
Proto tedy na jevišti ABC můžete dnes vidět tituly jako Anna Karenina, Na východ od ráje, Tristan a Isolda a Dobře rozehraná partie. (Pozor, poslední zmíněná hra je komedie! MDP jako divadlo s bohatou komediální tradicí, nechce rezignovat na tento žánr, v naší dramaturgické koncepci však narazíte vždy na komedie tematizované, nikoli žánrové.)
V Rokoku hrajeme například Peera Gynta, Monty Pythonův létající kabaret (opět komedie), V jámě lvové, Marvinův pokoj. Mezi autory naleznete například Karla Poláčka, Bohumila Hrabala, Jana Wericha.
V nadcházející třetí sezoně bude Arnošt Goldflam připravovat Zlaté úhoře Oty Pavla nebo uvedeme kupříkladu divadelní adaptaci filmu Prolomit vlny Larse von Triera, Kauzu Divá Bára – autorský projekt inspirovaný životem a dílem Boženy Němcové s čerstvou absolventkou DAMU v hlavní roli. Hlavním projektem sezony pak bude Mahábhárata – výpravný indický epos s více jak třicetičlenným obsazením. Toto je ve velké stručnosti dramaturgický průřez současnými MDP.
Městská divadla pražská jsou divadlem veřejné služby – uspokojují kulturní, kulturně výchovné a kulturně vzdělávací potřeby veřejnosti, a to za cenu dostupnou širokému spektru diváků; průměrná cena vstupenky je 165 Kč. MDP se významně věnují menšinovému publiku: mládeži a studentům (pro ně hrajeme dopolední a odpolední představení, velice významná je naše dlouhodobá spolupráce s Klubem mladého diváka), seniorům (jim jsme věnovali jednu celou dramaturgickou linku, hrajeme pro ně speciální dopolední představení), hrajeme rodinné inscenace, které uvádíme také za speciální rodinné vstupné.
Struktura souboru MDP
Prolínání starého s novým a jevy s tím spojené mohou být pro neinformovaného laika poněkud matoucí. MDP jsou však typickým souborovým divadlem. Hlásí se k dlouholeté tradici souborového divadla, které má výlučnou možnost kultivovat herecké individuality i týmovou souhru na více tradičních scénách, ve více prostorech. Toto je jedinečný atyp na pražské divadelní mapě (s výjimkou Národního divadla)!
MDP jsou velkým divadlem, měsíčně odehrají pětačtyřicet až šedesát představení na třech scénách. Kapacita Divadla ABC čítá 500 míst, Divadla Rokoko pak 207 a malé scény Ábíčko 60 míst. Dohromady tedy „obhospodařujeme“ 767 míst - máme velký, střední a malý prostor.
Soubor MDP se skládá ze dvou částí - angažovaných herců - těch je v této chvíli 27 (hrají zpravidla 10 – 15 představení měsíčně, v exponovaných měsících 20-25 i více; zkouší nejméně 2-3 inscenace v sezoně, malé, střední i hlavní role, tak, jak je to v souborovém divadle zvykem). Druhou, stejně důležitou částí souboru, jsou stálí hosté – těch je v této chvíli 10 (jedná se například o umělce v seniorském věku a dlouholeté členy MDP, jako je Lubomír Lipský nebo Květa Fialová). Soubor tedy v tuto chvíli čítá členů 37.
I když se jedná de facto o jeden z největších činoherních souborů v Čechách, stále je poměrně skromný, pokud vezmeme v úvahu, že odehraje průměrně přes pět desítek představení měsíčně. Mezi těmito představeními jsou některé tituly komornější, ale většina inscenací (podmíněná koncepční a dlouhodobě plánovanou dramaturgií) je ve velkém obsazení. Nevím, odkud se vzala teze, že členové souboru MDP hrají ve většině případů pouze nevýznamné úlohy. To je zkreslující a nepravdivá informace! Je pravda, že hosté u nás hrají, často i ve význačných rolích (což se ostatně děje a dělo i v jiných souborových divadlech), ale těžiště zásadních hereckých úkolů spočívá na členech souboru.
Dále k externistům – a teď se vracím k výše uvedenému prolínání starého a nového: zhruba za rok, kdy by se měl dovršit proces přeměny souboru i repertoáru, se zásadním způsobem zmenší i počet externistů. Dohrává jich v této chvíli 32 – tolik jich v příštím roce ubude. Drtivou většinu dalších externistů tvoří herci, kteří zde hrají menší role a často pouze v jedné inscenaci. A jako perlička: na webu MDP jsou uvedeni také představitelé dětských rolí.
Na našich internetových stránkách uvádíme jména všech hostů, jelikož je považujeme za nedílnou součást MDP a jejich práce si vážíme stejně jako práce ostatních. V tuto chvíli mám ale pocit, že se rozepisuji o věcech, které jsou v divadelních provozech chronicky známé a každému divadelníkovi jasné. Tak se trochu omlouvám.
Propagace MDP
MDP jsou nedílnou součástí pražské divadelní kultury již mnoho desítek let. Jsem si jistý, že v této značce a dvou tradičních scénách (ABC a Rokoko), spočívá neobyčejný potenciál. Věřím, že se nám ho daří nejen udržovat, ale i dále rozvíjet. V této chvíli za sebou máme náročné, ale velice intenzivní první dvě sezony. V té první se uskutečnilo na našich scénách 13 premiér, v druhé sezoně jich bude celkem deset. To je více než jedna premiéra měsíčně. Tuto skutečnost jsme využili k výraznější propagaci MDP.
Prostředky získané reorganizací z roku 2006 (snížení počtu zaměstnanců, opuštění reprezentativních administrativních prostor v Lazarské ulici a dalších úsporných opatření) jsme částečně použili na výraznější prezentaci MDP. Veškeré reklamní plochy a služby, které jsou se vznikem kampaní a propagace spojeny, jsou smluveny na základě barterové spolupráce s velkou slevou oproti cenám běžným, či za ceny stanovené pro nekomerční subjekty. Rád bych tímto odmítl nařčení, že nakupujeme reklamní plochy za plnou cenu a „kazíme“ tak ceny ostatním kulturním subjektům!
Vím, že je to marné, ale rád bych jednou provždy zastavil příval nesmyslných argumentů. Nelze porovnávat neporovnatelné! Občané si v MDP a jiných příspěvkových a neziskových organizacích prostřednictvím magistrátu objednávají službu. Prosím, jmenuje se to služba, veřejná služba! Platí si tak to, co prostě jinak zprostředkovat není možné. Někteří zástupci ziskové kulturní sféry matou veřejnost, pokud tvrdí, že dělají to samé. Nedělají, protože to nelze. To je historická zkušenost. Pokud budou nabízet službu, potřebují na to příspěvek, grant. Tím se ovšem zpronevěřují tomu základnímu, pro co se svobodně rozhodli, a to je podnikání v kultuře. Pokud mám grant, dělám službu, pokud ho nemám, nedělám – dělám černé divadlo, muzikál nebo „zájezdové inscenace“ – toto, prosím, není žádná urážka, prostě to tak být musí, protože u žádných jiných divadelních formátů není šance generovat zisk.
Na závěr prosím každého, kdo by v dnešní složité, často nepřehledné a emocemi nabité situaci chtěl jakýmkoli způsobem interpretovat fakta o MDP, ať – pokud je to jen trochu možné – kontaktuje nejprve mě. Rád poskytnu jakékoli relevantní informace a patřičná vysvětlení. Myslím, že se tak můžeme vyhnout většině zbytečných nedorozumění.
Děkuji.
Ondřej Zajíc, ředitel MDP
Zdroj: magdalena@shakespeare.cz
