28.05.2008 00:00

Do Východočeského divadla přilétne Racek

Režisér Zdeněk Dušek, který už s pardubickým souborem nazkoušel Marivauxův Spor, Robbinsovu Hrobku s vyhlídkou a velmi úspěšnou Hawdonovu Úžasnou svatbu, tentokrát připravuje Čechovova Racka. Protože předešlé dvě inscenace byly v komediálním žánru, dramaturgie VČD se s režisérem domluvila, že příště bude v Pardubicích režírovat vážnější titul. Ale ejhle, je to zase komedie!

Nejvyhledávanější ruský povídkář a dramatik Anton Pavlovič Čechov sám tvrdil, že všechny jeho hry jsou komedie. A skutečně – jeho pohled na člověka vždycky vyjadřuje úsměvné zjištění, že život nemusí být tragický, pokud ho tak nebudeme brát. I Zdeněk Dušek Čechovova slova před premiérou potvrdil a přiznal: „Pokusíme se o komedii a uvidíme, co z toho vyleze. Je potřeba, aby se sešlo vícero šťastných okolností - abych to já vedl dobře jako komedii, aby herci hráli komedii a aby se inscenace v závěru, který je nekomediální, neobrátila v protiklad.“

Pardubické setkání s Čechovem není pro Zdeňka Duška první, před pár lety ve Zlíně režíroval Višňový sad, který považuje za jednu z vrcholných Čechovových her. Před premiérou dokonce připustil, že měl z Racka trochu strach: „Přiznávám, že jsem se obával, jestli Racek dosahuje kvalit Višňového sadu, protože je to první Čechovova hra v tomto stylu, před ní psal jinak. A byl jsem příjemně překvapen tím, jak svižná komedie to je. Děj jde překotně dopředu, postavy se na jevišti střídají ve zběsilém tempu. Navíc se Čechov na konci života vrátil k některým velice podstatným motivům z Racka. Takže mám pocit, že jsem ve Višňovém sadu tak napůl režíroval i Racka.“

V pardubické inscenaci se v hlavních rolích objeví Jindra Janoušková, Martina Sikorová, Martin Chamer j. h., Radek Žák a Václav Dušek, zazní v ní i několik písní renomovaného hudebního skladatele Daniela Fikejze.

Osudy postav v Rackovi se točí v kruzích nenaplněných uměleckých ambicí a neopětovaných citů. Ta miluje toho, ten zas onu… Ten by rád ono, ale ono mu není dáno… Čechov píše o lidech, kteří nejsou spokojení s vlastním životem, ale navzdory svému toužení po jiném v něm nedovedou mnoho změnit. Komu z nás by tedy nebyli blízcí?

Herečka Irina Arkadinová tráví prázdniny na statku svého bratra Sorina a její syn Konstantin s nenaplněnými literárními ambicemi se tu pokusí realizovat svoji divadelní hru. Do hlavní role obsadí venkovskou dívku Ninu Zarečnou, kterou miluje. Nina touží po herecké dráze a zamiluje se do úspěšného spisovatele Trigorina, který přijel s Arkadinovou. Působí tím pochopitelně bolest jak Konstantinovi, tak Arkadinové. Konstantina zase neopětovaně miluje dcera správce Sorinova statku Máša, a posléze se provdá za hodného venkovského učitele, aniž by v tom našla štěstí. Nina uteče do města za Trigorinem, dostane se k divadlu, ale vrací se sama a zklamaná. I starý nemocný Sorin přizná, že taky miloval…

Před první premiérou se ve foyer koná vernisáž výstavy fotopoezie Julka Šimka.

Radek Smetana, Public Relations VČD Pardubice

Zdroj: smetana@vcd.cz

Autor článku: Informace z divadel