Klenot klasického baletu Korzár poprvé na plzeňském jevišti
Druhou premiérou baletního souboru Divadla J. K. Tyla v sezóně 2019/2020 bude výpravný klasický balet z pera francouzského skladatele Adolpha Charlese Adama Korzár. Dobrodružný příběh o lásce a vášni patřící mezi mistrovská díla z éry romantického baletu bude mít svou plzeňskou premiéru v choreografii Jiřího Pokorného 16. listopadu 2019 ve Velkém divadle.
Děj baletu vypráví příběh z cizokrajného prostředí pirátů a svůdných otrokyň, kde vůdce korzárů Konrád musí ze zajetí osvobodit svou lásku, půvabnou Medoru. Balet, jenž je plný působivých sborových scén a náročných sólových výstupů, klade na tanečníky vysoké nároky. „Právě pro svou náročnost je opomíjen v repertoáru i velkých divadel, ač v protikladu k tomu se jeho pas de deux objevuje snad na každé baletní soutěži nebo gala představení,“ podotýká Jiří Pokorný a doplňuje: „Takto náročný titul je pro tanečníky bezesporu výzvou k dalšímu uměleckému a technickému rozvoji a diváci se mohou těšit, že konečně uvidí tento klenot klasického baletu i na plzeňském jevišti.“
Autorem hudby je francouzský skladatel Adolphe Charles Adam (1803–1856), jenž dosáhl úspěchů především v oboru komické opery a baletu. V Plzni Korzára hudebně nastudoval dirigent Jiří Petrdlík, který v Divadle J. K. Tyla působí od roku 2005 a od té doby se podílel na vzniku řady muzikálů, hudebních komedií, oper i baletů (Zpívání v dešti, Netopýr, Řek Zorba, Producenti, Probuzení jara, Čardášová princezna, Sweeney Todd a další). „Adamova hudba není nikterak revoluční, ale je nesmírně kvalitně udělaná. Málokdo uměl psát hudbu pro balet jako právě Adam. Do Korzára byla postupem času přidaná hudební čísla jiných autorů, zejména jeho žáka Léo Delibese, přičemž tyto vsuvky jsou napsány velice citlivě a neporušují hudební řeč Adama. My jsme nastudovali verzi, která byla použita v Bavorské státní opeře v Mnichově a která je velmi blízko originálnímu znění, což pro mě jako pro dirigenta je velice cenný moment,“ vyjadřuje se k premiéře Jiří Petrdlík. V minulosti uvedlo plzeňské divadlo z Adamových děl například operu Postilion z Lonjumeau (1996) v režii současného ředitele divadla Martina Otavy a balet Giselle, v roce 1979 v choreografii Gustava Voborníka a v roce 1998 v choreografii Jiřího Blažka. Dalším jeho známým dílem, které se pravidelně uvádí na světových jevištích, je právě balet Korzár.
Korzára vytvořil v roce 1856 podle stejnojmenné básnické povídky George G. Byrona choreograf Joseph Mazilier a známý libretista 19. století Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges. Přestože světová premiéra se uskutečnila v Paříži, sláva titulu se pojí s ruským baletem, kde ho jen dva roky po premiéře inscenoval tanečník a choreograf Jules Perrot. Nejznámější verzí tohoto díla, kterou se následovně inspirovala řada dalších choreografů, je bezesporu nastudování z roku 1899 ruského tanečníka a choreografa Maria Petipy, na jehož kontě jakou takové balety jako Labutí jezero (společně s Lvem Ivanovem), Spící krasavice nebo Giselle. Z této verze vychází i Jiří Pokorný. „V plzeňském Korzárovi nabídnu známá virtuózní pas de deux a sóla, zároveň ale využiji i nový choreografický rukopis, kterým chci zdůraznit dynamiku a bohatou vrstevnatost, která se stále v baletu vyvíjí,“ přibližuje plzeňskou premiéru choreograf.
Ústřední dvojici Konráda a Medory tančí v alternacích Gaëtan Pires, jenž byl v letošním roce nominován na Cenu Thálie za svůj výkon v baletu Zkrocení zlé ženy, Karel Audy, Justin Rimke, Sara Aurora Antikainen nebo sólistka Mami Hagihara, která do plzeňského angažmá nastoupila před třemi lety. „Nastudování Medory je pro mě výzva. Vedle náročné klasické techniky, kdy je potřeba všechny kroky a pohyby dělat s velkou přesností, nesmím zapomínat na herectví. Je důležité starat se o každý detail, pohyb či pohled, aby nám divák vše uvěřil,“ komentuje svou přípravu Mami Hagihara.
