Legendární Robin Hood v Českém Krumlově
Chystaná premiéra Robina Hooda je již třetí hrou autorů Martina Glasera a Olgy Šubrtové, napsanou přímo pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Následuje po úspěšné komediální adaptaci Tří mušketýrů, která se hraje od roku 2001 a letos bude mít již 100. reprízu a komedii Ženy Jindřicha VIII., ve které v minulých letech exceloval v náročné titulní dvojroli Oldřich Vízner.
Inscenátoři Robina Hooda chtějí i letos připravit divákům nejenom originální a zábavnou, ale i výpravnou podívanou. Šermířské souboje připravuje s herci, profesionálními šermíři a dalšími externími spolupracovníky Petr Nůsek, který slibuje i takové efekty jako třeba hořícího muže, tvrz v plamenech, souboj na koních, lukostřelbu a další. Kromě celého činoherního souboru Jihočeského divadla se dění na scéně účastní i profesionální kaskadéři, početný kompars a tři živí koně. Před zraky diváků tak v jednom okamžiku může být více než padesát účinkujících, pro které se šijí téměř dvě stovky kostýmů.
V režii Martina Glasera se jako Robin Hood představí Ondřej Veselý, jako lady Mariana Dana Verzichová, šerifa z Nottinghamu si zahraje Ondřej Volejník.
Přestože se Otáčivé hlediště v Českém Krumlově spojuje české veřejnosti především s léta se táhnoucími spory o jeho existenci či zrušení, jedná se o skutečný unikát v evropském i světovém měřítku. Princip otáčivého hlediště, zasazeného do po staletí promyšleně utvářeného zámeckého parku, je jedinečnou předností, jakou nedisponují ani velmi slavné evropské „open air“ scény jako jezerní jeviště v Bregenz, Aréna ve Veroně, či středomořské amfiteátry.
Dokonce ani finské dvojče otáčivého hlediště v Tampere, které se roztočilo o pouhý rok později (1959), se nemůže srovnávat s magickou atmosférou krumlovského parku. Finské otáčivé hlediště je situováno do příměstského parku, který má charakter nepříliš vzrostlého lesa a není nijak zvlášť upravován. Před několika lety byla tato stavba opatřena střechou, která sice vytváří s hledištěm architektonicky pozoruhodnou stavbu, bohužel však omezuje scénický prostor a vytváří tak z divadla „open air“ vlastně obdobu kukátkového divadla.
Krumlovská přírodní scéna naproti tomu může pracovat nejen s rozsáhlými prostory zámeckého parku, které umožňují jedinečné průhledy skrze solitérní stromy, keře, cestičky atd., ale i s nádhernou „ kulisou“ zámečku Bellárie.
To vše zlákalo řadu významných tvůrců k hledání nových možností této unikátní scény. František Hrubín napsal přímo pro Otáčivé hlediště pohádku Kráska a Zvíře. V posledních letech zde pracovali výjimeční režiséři jako např. Jiří Menzel (Sen noci svatojánské, Sluha dvou pánů) nebo Jan Kačer (Bouře, Rigoletto), i interpreti, např. pěvkyně Eva Urbanová ( Rusalka).
Zdroj: petr.ferebauer@jihoceskedivadlo.cz
