Polovina přírůstků archivu památníku písemnictví jsou dary
Praha 11. července (ČTK) - Osobní fond divadelního historika Františka Černého dostal Literární archiv Památníku národního písemnictví, který v těchto dnech dokončil jeho uspořádání. Spolu s osobními fondy divadelního teoretika, kritika, dramatika a překladatele Jana Kopeckého získal archiv jedinečný zdroj pramenů a informací k dějinám českého divadla a dramatu, řekl ČTK Petr Kotyk z Literárního archivu památníku.
Oba fondy byly darem památníku. Dary tvoří významnou část akvizic literárního archivu. V letech 1990 až 2007 získal archiv 7997 kartonů nových materiálů, z toho bylo 3574 kartonů darů. Celkem památník spravuje přes sedm milionů sbírkových předmětů, což je téměř desetina z celkového počtu přibližně 65 milionů sbírkových předmětů evidovaných v muzeích a galeriích ČR.
Loni do archivu přibylo 353 kartonů, což je přes 88.000 archivních jednotek, které jsou zapsány jako 49 položek - z nich 11 památník koupil a 35 dostal darem. V roce 2007 získal památník například osobní fond prozaičky a germanistky Libuše Moníkové či archiv spisovatele Viktora Fischla, který žil v Izraeli, kde v roce 2005 zemřel. Při jeho návštěvách České republiky s ním pracovníci památníku o uložení jeho fondů jednali. Autor si nabídky na uložení jeho rukopisů v tomto archivu vážil a sám je pro to připravoval.
Sbírkotvorná činnost Památníku národního písemnictví je jednou z jeho nejdůležitějších činností. Tradici v této oblasti zahájil památník v 19. století, kdy byl ještě součástí Národního muzea - základem sbírek Literárního archivu se stala pozůstalost Josefa Dobrovského, kterou muzeum převzalo v roce 1830. Literární archiv se stal v roce 1964 součástí památníku, který vznikl počátkem 50. let. Roční přírůstek od 60. let 20. století činí přibližně 100.000 archivních jednotek, celkem v roce 1989 spravoval archiv asi 30.500 kartonů materiálů.
Dnes spravuje Literární archiv 2167 osobních fondů českých básníků a spisovatelů, z toho je 1109 zpracovaných. Osobní fond tvoří zejména doklady, korespondence, rukopisy, tisky, výstřižky či fotografie. Ve většině těchto fondů mohou odborníci bádat.
Po roce 1989 začal archiv více získávat materiály spisovatelů, kteří v uplynulých desetiletích žili z politických důvodů v zahraničí. Stejně tak dostával fondy tvůrců z oblasti neoficiální literatury. V letech 1990 až 2006 archiv získal nové fondy či doplňky k nim v případě čtyř desítek autorů, například Josefa Škvoreckého, Jana Vladislava, Rudolfa Medka, Ivana Blatného či Jiřího Koláře.
Literární archiv památníku je uložen na několika místech, bádat vědci chodí do sídla instituce v Praze na Strahově či do studovny na zámku Staré Hrady. Celý památník však od 90. let trápí nedostatek místa, ve Strahovském klášteře sídlí jen na malém prostoru, Staré Hrady bude muset zcela opustit. O novou budovu, kterou PNP dostal před několika lety od vlády, se soudí s Prahou.
Právě roztříštěnost památníku má své kritiky - podle některých odborníků je k fondům obtížný přístup a trvá dlouho, než se požadovaný materiál k zájemci dostane. Sami pracovníci památníku si zase stěžují na malý počet odborného personálu; odborníci tvoří třetinu zaměstnanců, dvě třetiny tvoří technický personál. Jeho počet je velký právě proto, že je třeba obsluhovat depozitáře na několika místech. Fondy 19. století má například na starosti jediný pracovník. Od 1. ledna musí Památník národního písemnictví ještě snížit počet lidí o tři. Na odbornou instituci, jež je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, se totiž vztahují plány snižovat počty státních zaměstnanců.
Markéta Horešovská rot
