Národní divadlo chystá řadu akcí ke 125. výročí znovuotevření
Praha 3. listopadu (ČTK) - Řadu akcí včetně těch určených veřejnosti připravuje Národní divadlo v Praze ke 125. výročí svého znovuotevření po ničivém požáru. Stalo se tak 18. listopadu 1883. "Současně si v tento den připomeneme 25. výročí znovuotevření historické budovy po dlouholeté rekonstrukci a otevření Nové scény, která byla zprovozněna o den později," řekl ČTK mluvčí činohry Tomáš Staněk.
Podle Staňka se připomenutí událostí přes 125 lety soustředí do tří dnů. "Znovuodhalením sousoší trig po opravě na střeše historické budovy ukončíme 18. listopadu první část rekonstrukce. Odpoledne otevřeme budovu pro veřejnost a odhalíme bustu ředitele ND z let 1900 až 1922 Gustava Schmoranze," uvedl Staněk. Další akce se uskuteční 19. a 20. listopadu. První den před polednem bude zpřístupněna haptická stezka pro nevidomé v Národním divadle - její patronkou je hraběnka Mathilda Nostitzová. Druhý den vpodvečer představíme knihu nazvanou Na zdar, Národní divadlo, která formou komiksu přiblíží založení české první scény.
Večer 18. listopadu se uskuteční slavnostní představení Smetanovy Prodané nevěsty. Při té příležitosti předá ředitel české první scény Ondřej Černý symbolický nájem ve výši jedné koruny Dominice Kolowratové Krakovské za užívání prostor Kolowratského paláce. Na této symbolické částce se česká první scéna dohodla v roce 1993 se šlechticem Jindřichem Kolowratem Krakovským. Za tu dobu zaplatila 15 korun; vždy v podobě mince umístěné v etuji a numismatickém obalu s certifikátem na ručním papíře. V suterénu paláce má divadlo klub, v patře kanceláře a v podkroví komorní scénu. Výstavní prostor už opustilo.
Jindřich Kolowrat Krakovský uplatnil restituční nárok po listopadu 1989, divadlo palác vydalo a on mu ho pronajal ho symbolickou částku na 20 let. Závazky svého otce, který zemřel v lednu 1996 ve věku 99 let, převzal jeho nejmladší syn František Tomáš. Ten zemřel v červnu 2004.
Letos na jaře byla původní smlouva, která vedle paláce Kolowrat zahrnuje i takzvanou technickou budovu, aktualizována. Správkyně dědictví Dominika Kolowratová Krakovská novým dokumentem na mecenášskou činnost navázala. Podle něj má česká první scéna jistotu užívání obou nemovitostí do roku 2013. I pak je prý rodina připravena pokračovat, o čemž svědčí zápis "na pamětnou". Je to kvůli dětem, které po roce 2013 budou zletilé.
Rekonstrukce Národního divadla z přelomu 70. a 80. let měla i záporné stránky. S pracemi se za bývalého režimu pospíchalo a některé technologie nebyly úplně dotažené. A tak je například fasáda "zlaté kapličky" už léta oprýskaná - trhliny jdou až na zdivo - a vyžaduje generální opravu. Práce si mají vyžádat 160 milionů korun, začnou v příštím roce a potrvají tři roky. Poškození vykazovala i krytina střechy a oplechování vikýřů. Ve špatném stavu byly i sochy, v roce 1983 místo skutečné opravy mnohdy neodborně doslova zalité betonem. Od roku 2000 zajišťovala jejich opravu nadace Občanského fóra.
Nová scéna, tehdy tak oslavovaná s možností kruhového hlediště, takzvané arény místo klasického sálu, se při premiérovém večeru omezila jen na to, že diváci seděli i na bocích a v pozadí jeviště, a herci často netušili, kam mají hrát. Navíc vrzající točna nahání dodnes husí kůži všem, kteří tehdejších 31 repríz Tylova Strakonického dudáka pamatují.
Jiří Borovička mkv
