České divadlo Východočeské divadlo přenáší Tři veterány z Kunětické hory do Městského divadla Východočeské divadlo přenáší Tři veterány z Kunětické hory do Městského divadla
V červnu na vyhlídce hradu Kunětická hora uvedlo Východočeské divadlo Pardubice premiéru rodinné pohádky Tři veteráni, jejíž interiérovou verzi zhlédnou první diváci už tuto sobotu 5. září v Městském divadle.
Hlavní role tří vysloužilých vojáků oblíbeného pohádkového příběhu Jana Wericha známého především z jeho již kultovního filmového zpracování ztvárňují Tomáš Lněnička, Martin Mejzlík a Alexandr Postler.
Divadelní adaptaci komediální pohádky na základě literárního scénáře Zdeňka Svěráka připravil Petr Abraham, což je pseudonym režiséra Petra Novotného, jenž hru v plenéru a posléze i v interiéru divadla inscenoval. „Titul Tří veteránů není z mé hlavy, napadl Martina Mejzlíka a já musím říct, že jsem okamžitě zakřičel: Ano, ano, ano, chci to dělat! Nebyl to ale film a jeho popularita, co mě na tom lákalo. Pro mě jsou Tři veteráni vzpomínkou na čtení mým dětem. Fimfárum mělo tu výhodu, že já jako dospělý chlap kolem třiceti let jsem to četl s obrovským zájmem. Werichovy povídky pro mě vždy přinášely něco velmi podstatného, takže jsem je četl dětem i sobě pro radost,“ říká režisér Petr Novotný a dále prozrazuje: „Když jsem se začal zajímat o Tři veterány, dostal jsem možnost podívat se do původní filmové povídky pana Svěráka. To ve mně vyvolalo velké dojetí, protože si ho velmi vážím jako scenáristy českých filmů.“
Přenos hotového představení nazkoušeného na Kunětické hoře do prostor Městského divadla vždy znamená, že se musí připravit množství změn. „Některé jsou logické – na Kuňce funguje panorama hradu a torza hradeb jako přirozená kulisa. Dále nám jde vstříc i příroda – hrajeme pod velkou třešní a na trávě, ze vzduchu nás zdraví ptáci, za ohradou se ozývají kozy. To všechno vytváří neopakovatelnou atmosféru, typickou pro představení na vyhlídce, kterou mají naši diváci tolik rádi. Na jevišti jsme pak museli postavit kousky hradebních zdí i stromy. Divadlo je více iluzí, ale komorní a vstřícnou. Třem veteránům, které poutá hluboké přátelství, je z hlediště vidět do očí a ta blízkost způsobuje, že nás jejich osudy jakoby více oslovují. Kromě změn ve výpravě jsme udělali několik drobných škrtů i úpravy v aranžmá – kde je na Kunětické hoře deset dvacet metrů chůze, tady se vyjde z lóže a je hotovo. Ale celkově je tento přenos do divadla z těch nezdařilejších. Mně osobně se zdá, že inscenace je přehlednější, srozumitelnější a dokonce hezčí,“ láká na interiérovou podobu Tří veteránů dramaturgyně Jana Uherová.
