České divadlo Studenti muzikálu z Divadelní fakulty JAMU chystají známé Ženy na pokraji nervového zhroucení Studenti muzikálu z Divadelní fakulty JAMU chystají známé Ženy na pokraji nervového zhroucení
Komorní muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení uvede školní Divadlo na Orlí v zítřejší premiéře 16. září v 19 hodin. Hudební inscenaci tady připravili se studenty muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU dva pedagogové, režisér Petr Štěpán a dramaturg Miroslav Ondra. Jak název titulu napovídá, hraje se tady především o ženách, jejich snech a problémech a s bohatým obsazením právě ženských rolí, což je vzhledem k personálnímu obsazení ateliéru (6 studentek a 4 studenti) více než příhodné.
V čem inscenátoři spatřují hudební a divadelní přednosti tohoto titulu a proč jej vůbec nasadili, vysvětluje režisér Petr Štěpán. „Krom příběhu a skvělé hudby Davida Yazbeka tato hra dává zajímavé herecké příležitosti pro studenty muzikálu. Navíc se hraje ve svižném konverzačním tempu, což mladým hercům nabízí také možnost seznámit se s principy konverzační komedie, která je základem mnoha dalších divadelních žánrů.“ Muzikál vznikl na základě filmové ztřeštěné a stejnojmenné komedie věhlasného španělského režiséra Pedra Almodóvara z roku 1987. Broadwayská premiéra muzikálové verze se odehrála v roce 2010. Brněnští tvůrci se však nijak nesnaží zvýrazňovat španělský nádech hry. „Důležitější pro nás byl herecký dialog a vystavění situací, které se mohou týkat kohokoli z nás v jakékoli době, všude na světě,“ vysvětlil dramaturg Ondra.
Režisér Petr Štěpán před časem exceloval v roli sebestředného a patologicky promiskuitního Ivána tedy hlavní mužské postavy muzikálu na své mateřské scéně v Městském divadle Brno. Mít nyní v roli režiséra tento muzikál herecky už za sebou nepovažuje Štěpán za žádnou výhodu. Žertuje, že má hru jen velmi dobře naposlouchanou a tak jej studenti neošálí, když říkají jiné texty.
Hudba Davida Yazbeka v tomto titulu míchá umně jazz a rock okořeněný španělskými rytmy, které dávají muzikálu domácí a lehký nádech. Yazbekova neustále živá a fascinující hudba skvěle inspirovala choreografku Hanu Litterovou k vytvoření poutavých tanečních výstupů a pohybových kreací. Výprava Kláry Vincourové sází na jednoduchost. „Na jevišti ukazujeme několik prostředí, dva byty, telefonní budku, ulici. K proměňování scény slouží náznak mobiliáře a jednoduché paravány, které současně představují i projekční plochy,“ prozradil Ondra. Scénické projekce z dílny Petry Kopáskové (studentky ateliéru ATD) konkretizují prostředí, ve kterém se jednotlivé scény odehrávají. Současně dotváří kýženou atmosféru a dynamičnost jednotlivých scén. Diváka čeká například bláznivá jízda taxíkem, dabingové studio nebo letištní hala.
Nová muzikálová inscenace má standartní čas tedy 2 hodiny a 30 minut včetně přestávky. Většinou závažná a nosná témata ženské samoty a mužské zrady jsou tady traktována místy až fraškovitě. Bude tedy mít divadelní novinka blíže k hudební komedii nebo půjde o vážný ponor do mezilidských vztahů? „Chceme odvyprávět příběh, aniž bychom uměle vytvářeli humor nebo tlačili na komickou linku. Ovšem to, co pro někoho může být osobní a závažné, může být pro jiného komické. Kdo bude chtít, ať se směje, koho se příběh dotkne více, tím lépe. Nicméně už libreto je prodchnuto ironií a velkou nadsázkou, což bychom velmi rádi podpořili,“ doplnil dramaturg. První repríza se uskuteční hned následující den po premiéře.
