Hry Karla Čapka jsou tradičně součástí repertoáru českých scén
Praha 22. prosince (ČTK) - Díla Karla Čapka, od jehož smrti uplyne o Vánocích už 70 let, jsou tradiční součástí repertoáru českých divadel. Také literární díla Karla Čapka vycházejí stále, a to i v cizině. Divadelní hry se v zahraničí uvádějí málokdy, většinou na univerzitních scénách v USA. S uplynutím 70 let od autorovy smrti skončí lhůta, kdy se na dílo vztahovala ochrana autorských práv.
Podle ředitele divadelní a literární agentury Dilia Jiřího Srstky však nelze přesně definovat, kolik se za autorská práva platilo. "Dědicové inkasovali v různých letech různé peníze; podle toho, jak bylo jeho dílo uváděno," řekl Srstka ČTK. Připomněl, že Čapkovo dílo bylo už kdysi volné. "Zemřel 25. prosince 1938 a ve starém autorském zákoně byla lhůta padesátiletá. Tedy Karel Čapek a jeho dílo se stalo volné k 1. lednu 1989. To platilo do 30. listopadu 2000," dodal. Pak začal platit nový autorský zákon a lhůta se prodloužila na 70 let.
"Od 1.ledna 2009 bude Čapkovo dílo opět volné, každý si s ním může nakládat, jak chce. Vyjma dvou případů - že je nesmí užívat způsobem snižujícím jeho hodnotu a že musí být vždy uveden autor," dodal Srstka.
"Naše statistiky po listopadu 1989 zaznamenaly 23 inscenací pohádek a dalších 38 činoherních představení. Desetkrát se mezi nimi objevila hra Ze života hmyzu včetně dvou muzikálových ztvárnění, osmkrát Loupežník," řekla ČTK vedoucí informačně-dokumentačního oddělení Divadelního ústavu v Praze Zuzana Jindrová.
Národní divadlo uvedlo v roce 1990 šesté nastudování hry Ze života hmyzu a do roku 1970 pětkrát zařadilo generační komedii Loupežník. Poslední novinkou byla minulý týden premiéra Janáčkovy opery podle Čapkova románu Věc Makropulos.
V pražském Divadle na Vinohradech, kde Čapek začátkem 20. let minulého století působil jako dramaturg a režisér, byly naposled uvedeny ve zkušebně Lásky hra osudná, pásmo o jeho díle a životě nazvané Ukradený spis 139/7 odd.C a na velkém jevišti koncem října Věc Makropulos. V červnu měl tento text premiéru i v Liberci, takřka současně byla hra Ze života hmyzu bratří Čapků uvedena na scéně Strašnického divadla v Praze.
Slavné bylo vinohradské vůbec první provedení Kohoutovy dramatizace Čapkova protifašistického románu Válka s mloky v roce 1963 v režii Jaroslava Dudka. O šest let později tu uvedli Matku a v roce 1969 nastudoval František Pavlíček dramatizaci románu Život a dílo skladatele Foltýna. Čapkovy texty tu měly premiéry i v letech 1971 (R.U.R.), 1972 a 1988 (Loupežník), 1976 (Věc Makropulos) a 1999 (Ze života hmyzu).
Loupežník se naposledy v Praze objevil v režii Tomáše Töpfera na Fidlovačce. Ke stejnému titulu se v roce 2002 vrátilo po téměř 50 letech Moravské divadlo Olomouc. V Mahenově divadle v Brně byla v září 2004 poprvé uvedena opera Zdeňka Blažka nastudovaná podle R.U.R.
Volně dostupná budou Čapkova díla od ledna 2009. Agentura Dilia v posledních letech evidovala jen malý počet žádostí o ně. Bílou nemoc a R.U.R. hrály po roce 2000 univerzitní scény v Oregonu a Alabamě v USA, Válku s mloky si vyžádala francouzská agentura S.A.C.D. a Věc Makropulos agentura Universal Edition, zastupující anglosaskou a německy mluvící oblast. Na hru Ze života hmyzu měly v 90. letech práva agentury v Londýně a Německu.
Literární díla Karla Čapka ale vycházejí stále, Národní knihovna například eviduje sedmero vydání slavné Dášeňky za posledních 20 let; celkem včetně zahraničních mutací je v její databázi na 50 vydání knížky o nezbedném štěněti foxteriéra. V tuzemsku se kniha zřejmě kvůli stále trvající oblibě, a tedy zaručenému zisku z jejího prodeje, dokonce padělala - nakladatel Vlastimil Svoboda, kterého soud potrestal za prodej pirátského vydání knihy Harry Potter, údajně nechal zhotovit 10.000 výtisků populární dětské knihy.
Také Válka s mloky vychází stále - Národní knihovna eviduje na 70 vydání tohoto protiválečného románu, z čehož polovinu tvoří zahraniční edice. Podobně je to i s vědeckofantastickým románem Krakatit.
Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Jeho protiválečné romány a hry byly aktuální hlavně v předvečer druhé světové války. Smrt ho uchránila před hrůzami nacistické okupace; gestapo si pro něj přišlo hned po obsazení Prahy. Čapek byl ale již mrtev, zemřel na zápal plic.
Úmrtí velkého spisovatele, dramatika a novináře připomene i letos u jeho hrobu na Vyšehradě Společnost bratří Čapků. Do 16. ledna trvá v Klementinu výstava, která prostřednictvím faksimilí dobových dokumentů, dopisů, plakátů, stránek z novin a vybraných citátů připomíná nejen Čapkovo literární dílo, ale dává nahlédnout i do jeho soukromého života.
Jiří Borovička hrm mkv rot
