Zničí koronavirus generaci mladých talentů? To nedopustíme – říkají mentoři a učitelé těch nejnadanějších

Co Čech to muzikant! Bude toto úsloví platit i poté, co pandemie koronaviru přestane ničit kulturní život v České republice? Experti na umělecké vzdělávání dětí doufají, že ano. Rok v životě mladého začínajícího umělce však znamená celé století, co se učení správným technikám, postojům a návykům týče. Rok „ladem“ je z hlediska vývoje zásadní především u dětí mezi 7. a 10. rokem věku. Ne vše lze „opravit“ později – říkají odborníci. Některé děti ztratí motivaci, disciplínu, úroveň jejich umu klesá, někdy se kvůli pandemii musí rodina uskromnit a dítě z uměleckých škol a z individuálních lekcí odhlásit.

Přibližně 500 základních uměleckých škol (ZUŠ) v Česku navštěvuje přes čtvrt milionu dětí ve čtyřech základních uměleckých oborech – literárně dramatickém, výtvarném, hudebním a tanečním. „Pandemie se přes tyto obory přehnala jako uragán. V umění je přechod na on-line výuku mimořádně obtížný – u nástrojů se dítě těžko naučí techniku držení nástroje na dálku, tóny či obrazy a barvy, které učitel na druhé straně obrazovky slyší a vidí jsou deformované přenosem, emoce, výraz nebo strukturu materiálu nelze přenést vůbec. Učitelé jsou neuvěřitelně vynalézaví, chtějí mladé talenty u oboru udržet, ale zásoby energie nejsou bezedné,“ říká Dana Syrová, zakladatelka stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Ta sdružuje výběr z talentovaných dětí, které společně se svým učitelem prochází profesionálním mentoringem osobností, jež ve svém oboru dosáhly vrcholu. V letošním roce je v programu 170 stipendistů pod vedením 11 mentorů. I tento program koronavirus zasáhl, především proto, že skupinová výuka byla po většinu roku nemožná, a že plánované výstupy v podobě výstav a koncertů například Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl, přešly do on-line prostoru, rušily se či opakovaně odkládaly na neurčito. „On-line výuka je důležitá pro udržení kontaktu a disciplíny, ale osobní kontakt žáka se svým mentorem nenahradí. Předávání celoživotních zkušeností aktivních umělců je přitom úžasným darem pro všechny stipendisty. Díky tomu, že se do procesu konzultací a společné práce zapojují také učitelé mladých talentů vzniká mimořádná atmosféra a mimořádná díla. Covid tento proces bohužel zásadně komplikuje,“ vysvětluje Dana Syrová. MenART spolu s řediteli ZUŠ apelovala na MŠMT, aby umožnilo bezpečnou prezenční individuální výuku, a následně alespoň též výuku malých skupin. Tento týden se poprvé po dlouhých měsících pomalu rozjíždí individuální prezenční výuka.

Podle učitelů jsou nejpostiženějšími obory právě ty, kde se pracuje skupinově – taneční soubory a pěvecké sbory. Podle Miloslava Tenglera, ředitele ZUŠ Břevnov (950 dětí) a předsedy Krajské umělecké rady, trpí i malí výtvarníci, mezi nimiž obvykle učitel „krouží“ a jejich výtvory opravuje. „Kromě toho jsou děti celodenním zíráním do obrazovky unavené, pletou si levou a pravou. Nejhůř jsou na tom začátečníci. Je takřka nemožné jim správně ukázat postavení rukou u houslí nebo nátisk u dechového nástroje. Jsme zvyklí se navzájem doprovázet, tedy když dítě hraje na dechový nástroj, my jej doprovázíme na klavír – současné komunikační kanály moc nedovolují hrát ve vícero lidech a poslouchat se současně,“ říká ředitel umělecké školy. Jak dále uvádí, učitelé se nevzdávají a stále hledají řešení. „Jedna pedagožka si v zimě vytáhla pult na dvůr a žáci hráli na flétnu v rozestupech venku, další mě žádala, abych ji přes celou třídu natáhl plexisklo,“ dodává Miloslav Tengler s tím, že se dopadů koronavirové pandemie na mladé umělce hrozí. Učitelé uměleckých oborů doufají, že s jejich naočkováním proti covidu by se pravidla pro styk se svěřenci mohla zmírnit a oni tak dostali šanci zmapovat a případně napravit dopady pandemie na mladé talenty. „Princip uměleckého vzdělávání je založen na osobním kontaktu. Naši učitelé se snaží vymyslet, jak děti i přes obrazovku u oboru udržet – u tance vymýšlí sestavy, které by děti mohly cvičit doma, ale musí myslet na to, aby se v malém prostoru nezranily. Správný nátisk u dechového nástroje nebo polohu rukou při hře na housle také nelze předat na dálku. Řada rodin nemá potřebné vybavení nebo dostatečný signál nezbytný pro kvalitní on-line přenos. Co ale považuji za nejtěžší, je vidět, jak se celá situace negativně promítá do psychického rozpoložení dětí. Jak se cítí izolované a jak se s námi chtějí setkat. U literárně-dramatického oboru se často před obrazovkou potkáme s celou rodinou, která si chce popovídat,“ říká Ivona Křivánková, ředitelka ZUŠ Kroměříž, kam nyní chodí 1 500 dětí, a zároveň předsedkyně Asociace základních uměleckých škol Zlínského kraje. S kvalitním technickým zázemím občas bojují i samotní učitelé.

Výtvarnice a pedagožka Andrea Borovská ze ZUŠ Beroun občas narazí na letargii některých svých svěřenců. „Na každou zaslanou práci odpovídám nadšeně, inspirativně a cíleně na konkrétního žáka. Připravuji i zadání na míru, jen aby žáci neztratili kontakt a dobrou náladu. Zaslala jsem práce dětí z distanční výuky do on-line soutěže, umístily se skvěle a mělo to i motivační dopad. A právě teď instalujeme 180 prací z distanční výuky do vitrín na autobusovém nádraží, aby je mohla vidět berounská veřejnost,“ popisuje Andrea Borovská. „Řemeslně kreslit, technicky ovládat tužku, štětec a další nástroje nejde naučit online, ale lze nápady podpořit obrazotvornost, fantazii a kreativitu.“

Snaha nezatratit talentované děti často naráží na ekonomickou stránku věci, kdy si rodiče nemohou kvůli propadu příjmů v covidovém období dovolit platit školu. A tak se podle Miloslava Tenglera objevují i takové případy, kdy jim děti vrací půjčený hudební nástroj s tím, že si pro něj zase přijdou, až rodiče začnou vydělávat.

O Akademii MenART

Akademie MenART již čtvrtým rokem propojuje významné umělce s těmi, kteří stojí teprve na prahu své hudební, výtvarné, taneční nebo divadelní kariéry. Díky prostředkům, které se jí daří získávat od soukromých subjektů, je schopna akcelerovat/podpořit motivaci žáků a studentů základních uměleckých a středních škol stejně jako jejich praktické znalosti a dovednosti, a to právě přes špičky ve svých oborech. K celému procesu přizývá také pedagoga konkrétního žáka, který tak získává nové podněty a impulzy k práci se svým svěřencem. Propojuje tak uměleckou praxi se vzděláváním a v některých případech umožní mladému účastníkovi programu vystoupit na takových událostech, jako je například Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl. Program trvá rok a studenty do programu vybírá mentor na základě jejich prací, motivačního dopisu a doporučení pedagoga. V posledních třech letech prošlo programem 448 stipendistů ze 156 ZUŠ z celé České republiky.

Pro rok 2021/22 přijímá MenART přihlášky do tříd 11 mentorů – jsou otevřené do konce dubna na www.menart.cz.