Městské divadlo Brno připravuje muzikál Jane Eyrová
Muzikál podle proslulého románu Charlotte Brontëové
„Ten den se nedalo jít na procházku. Dopoledne jsme sice asi hodinku bloumali mezi holými keři bez listí, ale po obědě (když paní Reedová neměla hosty, obědvala časně) s sebou chladný zimní vítr přinesl mraky tak temné a déšť tak pronikavý, že další výprava ven nepřipadala v úvahu.“ První odstavec románu Jana Eyrová, který vyšel poprvé v roce 1847, je přesně takový jako celá kniha. Charlotte Brontëová (1816–1855), anglická autorka, dokázala ve svých knihách vykreslit atmosféru anglického venkova, doplnit ji konkrétními podrobnostmi a vylíčit osudy lidí tak, jako by popisovala své skutečné známé a přátele. Sama o své nejznámější knize napsala: „Když jsem ji psala, věřila jsem, že co tak silně zapůsobilo na mě, musí stejně zapůsobit i na čtenáře.“ Není třeba pochybovat o tom, že tomu tak skutečně je. Příběh Jane Eyrové, schovanky a následně guvernantky, která se musí vypořádat s těžkými životními zkouškami, už více než sto padesát let uchvacuje nejen čtenáře, ale i další tvůrce. Vždyť i recenzent z druhé poloviny 19. století o knize, kterou Brontëová vydala pod mužským pseudonymem, napsal: „Ten příběh upoutá vaši pozornost a zůstane ve vaší mysli. I když knihu zavřete, jste stále příběhem okouzleni. Tuto knihu charakterizuje pravda, hluboká výmluvná pravda.“
V době, kdy Brontëová tvořila, byla viktoriánská morálka ideálem, podle kterého se měla celá společnost řídit. Střídmost a pokora, každý si byl vědom svého třídního společenského postavení, žena byla považována za ne tak rozumnou bytost jako muž, proto na něm musela být závislá a jejím hlavním posláním bylo starat se o domácnost a mít děti. Právě v této době začíná ovšem docházet k proměně myšlení a Charlotte Brontëová stojí na počátku hnutí, které bychom dnes nazvali jako feminismus. Její hrdinka touží po vzpouře proti svazujícím zvyklostem, bojuje s osudem, a nakonec vyroste v sebevědomou ženu, která zná svou cenu. Bylo by ale mylné chápat román jako jakousi proklamaci feministického hnutí. Je mnohem více obecně platným příběhem o lásce, síle lidského odhodlání a touze po svobodě.
Román byl mnohokrát zpracován jak na filmovém plátně, tak pro televizní obrazovky, existuje i řada jevištních adaptací. Muzikál, který nyní připravujeme v české premiéře, měl ve své první verzi premiéru již v roce 1995 a na Broadwayi byl uveden v roce 2000, získal pět nominací na prestižní Cenu Tony a následně byl uveden i v Rakousku a Japonsku. Jeho autory jsou hudební skladatel a textař Paul Gordon a libretista a režisér John Caird. Druhý jmenovaný patří mezi zkušené osobnosti nejen hudebního divadla, spolupracoval s londýnským Národním divadlem, se slavnou Royal Shakespeare Company, byl ředitelem švédského národního divadla a v současnosti se v Americe věnuje zejména režírování oper. Z roku 1987 je držitelem Ceny Tony za režii slavného uvedení Bídníků v Londýně.
V režii a překladu Petra Gazdíka se můžete těšit na Kristýnu Daňhelovou nebo Dagmar Křížovou v titulní roli. Záhadného Edwarda Rochestera hrají Lukáš Janota nebo Lukáš Vlček, jeho hospodyni paní Fairfaxovou Alena Antalová nebo Jana Musilová a mnozí další. Ve výpravných kostýmech Elišky Ondráčkové Lupačové a působivé scéně Petra Hlouška se můžete těšit i na mnohačetnou company, která významně doplňuje celkovou atmosféru vyprávěného příběhu. O hudební nastudování se postarají dirigenti Ema Mikešková a Caspar Richter, který se již s tímto titulem seznámil během své práce v Rakousku. Česká premiéra se odehraje 23. a 24. října 2021 na Hudební scéně.
