České divadlo Taneční dokument PSOTA_Mistr nabídne neotřelý pohled na život světové baletní legendy z Brna Taneční dokument PSOTA_Mistr nabídne neotřelý pohled na život světové baletní legendy z Brna
30. května a 6. června se v krásném prostoru brněnské vily Löw Beer uskuteční premiéra tanečního dokumentu PSOTA_Mistr. Představení mapuje život významné české osobnosti baletního světa, Ivo Váni Psoty. Místo tradičního pojetí a biografického zpracování se však můžete těšit spíše na zkoumání Psotovy osobnosti prostřednictvím inovativního přístupu ke klasickému baletu a hledání nových tvůrčích postupů.
Soubor ProART Company se již řadu let zaměřuje na uvádění multižánrových divadelních projektů, které reagují na kulturní osobnosti či díla české historie, sociální tematiku nebo politické tendence současnosti i minulosti. Realizace hudebně-dramatického představení PSOTA_Mistr je současnou uměleckou reakcí na osobnost a odkaz významného českého baletního umělce Ivo Váni Psoty (1908-1952), který v první polovině dvacátého století ovlivnil vývoj českého baletu. V roce 1932 přijal po sporech v brněnském divadle angažmá skupiny Original Ballet Russe (jeden z nástupců legendárního souboru Ballets Russes de Monte Carlo), se kterým absolvoval turné po celé Evropě, USA, Kanadě a Mexiku. V roce 1936 se vrátil opět do Brna, kde se roku 1938 zasloužil o světovou premiéru baletu Romeo a Julie Sergeje Sergejeviče Prokofjeva – sám tančil titulní postavu Romea. V Brně ho také zastihla okupace. V roce 1941 získal po dlouhém úsilí povolení okupačních úřadů vycestovat do USA, kde nejprve přijal angažmá v newyorské Metropolitní opeře a posléze přešel znovu k Ballet Russe. Stal se zástupcem ředitele souboru a absolvoval s ním úspěšné turné po celém americkém kontinentě. Do Československa se vrátil v roce 1947, kdy opět získal post uměleckého šéfa baletu Národního divadla v Brně, v němž soustředil velkou část nejtalentovanějších mladých tanečnic a tanečníků tehdy nastupující generace. Zemřel náhle v únoru 1952 na následky mozkové příhody za doposud nejasných okolností.
Projekt PSOTA rozvíjí dramaturgickou linii ProART zaměřenou na významné osobnosti české kultury a jejich význam a odkaz pro současnou společnost. V minulosti takto vznikly ProART multižánrové projekty o Emě Destinnové, Ivanu Blatném, Jiřím Ortenovi, Vladimíru Holanovi, Vítězslavě Kaprálové, Hugo a Pavlu Haasových. Autorem projektu je mezinárodně činný choreograf a režisér Martin Dvořák, který vychází ze vzpomínek dosud žijících pamětníků a z dostupných archivních materiálů. Formálně projekt můžeme zařadit mezi spojení tance, autorského pohybového divadla a dokumentu.
Dvořák hledal v pramenech archivu Národního divadla v Brně stejně jako v rozhovorech s žijícími pamětnicemi – balerínami Jarmilou Šlesingerovou a Olgou Skálovou. Cílem představení je přiblížit osobnost Ivo Váni Psoty prostřednictvím pamětníků a dostupných historických pramenů. Nejde však o jeho biografii. Naopak, je snahou tvůrců se prostřednictvím zkoumání jeho osobnosti posunout k novým tvůrčím postupům a inovaci baletního pohybového slovníku. Právě tento aspekt je silným motivem pro tvorbu představení. Psota se po letitých zahraničních zkušenostech vracel několikrát k působení v Brně. Balet zde reformoval a inovoval, dramaturgicky, technicky, obsahově, ekonomicky. Byl inovátorem nejen brněnského, ale i českého, potažmo světového baletu.
Choreograficky pracoval Dvořák inovativně s klasickou baletní technikou a hledal její možná nová vyznění, výraz a dramatický obsah. Prostor mezi čistou taneční abstrakcí a dramatickým vyjádřením či dějovou sdělností je hracím polem výsledného představení PSOTA. Struktura představení je mozaikovitá, tvůrcům jde o pocit z osobnosti, kterou osobně neznáme a v archivních pramenech se dozvídáme především informace profesní, nikoli osobnostní.
Na komorním projektu se podílel skladatel a DJ Jan Hanák Sonority, který připravil hudbu již k představením Ema Destinn, Ondina, Ludwig B. a Haas_Dny po slávě. Pracoval elektronicky s verzemi skladeb mj. Romeo a Julie od Čajkovského a Prokofjeva. Autorkou kostýmů je Jindra Rychlá.
Cílem projektu je přivést na jeviště taneční umělce širokého věkového rozpětí. Dvořák proto oslovil ke spolupráci emeritní primabalerínu ND Brno Janu Kosíkovou Přibylovou a rovněž studenty TK Brno.
