Čechovovy hry se stále prosazují na českých divadelních scénách
Hry spisovatele a dramatika Antona Pavloviče Čechova, od jehož narození uplyne koncem ledna 150 let, se spolu s dalšími klasickými díly ruských autorů stále prosazují na českých jevištích. Například loni v lednu obohatily repertoár pražských divadel hned tři ruské klasiky - Gogolova Ženitba v Divadle na Jezerce, Turgeněvův Měsíc na vsi ve Švandově divadle a Čechovovy Tři sestry na Fidlovačce.
Právě tato inscenace režiséra Juraje Deáka získala letos dvě nominace na prestižní cenu Thálie. Naději mají Otakar Brousek ml. za roli Veršinina a "plzeňská" Andrea Černá jako Máša, přičemž alternující Michaela Badinková se dostala do širší činoherní nominace. Ředitel nuselské scény Tomáš Töpfer věří, že koncem sezony se dostane i na Čechovova Racka.
Podle informací pražského Divadelního ústavu se po několikaleté přestávce po listopadu 1989 objevilo do konce loňského roku celkem osmdesát inscenací sedmi celovečerních Čechovových dramatických textů. Měly premiéru na čtyřiačtyřiceti scénách.
"Kromě toho nastudovala dvacítka divadel osm Čechovových aktovek v dalších pětadvaceti inscenacích," řekla vedoucí informačně-dokumentačního oddělení Institutu umění - Divadelního ústavu Zuzana Jindrová. Ve třinácti případech šlo podle ní o Námluvy, v dalších jedenácti případech o aktovku nazvanou Medvěd. Obě aktovky jsou známé i z televizního nastudování s Janem Werichem a Stellou Zázvorkovou v hlavních rolích. Za roli ve druhé z nich obdržel Werich na televizním festivalu v Monte Carlu cenu za nejlepší mužský herecký výkon.
Prvním porevolučním nastudováním Čechova byl na podzim 1990 Strýček Váňa v Národním divadle v Praze v režii Ivana Rajmonta. O rok později následoval Racek v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla v režii Jana Buriana a také Višňový sad, jak ho připravili Ivo Krobot v brněnském Studiu Marta a Otomar Krejča v Divadle Za branou II.
V roce 1994 přišel Petr Lébl se svými čechovovskými projekty v pražském Divadle Na zábradlí. V průběhu šesti let uvedl dvě inscenace Racka, Ivanova a také představení nazvané Platonov je darebák. První dva tituly se staly nejlepší inscenací roku a Lébl za ně získal ceny Alfréda Radoka. V roce 1993 měl premiéru Višňový sad v Divadle bratří Mrštíků v Brně a Tři sestry v režii Arnošta Goldflama ve Studiu Marta.
Loni měly Tři sestry premiéru i v Městském divadle v Brně v režii Stanislava Moši. Višňový sad nastudoval Vladimír Morávek před dvěma lety v pražském Divadle na Vinohradech. V Hradci Králové se tento režisér zviditelnil projektem Čechov Čechům. Před sedmi lety ho Klicperovo divadlo představilo i v Praze, když trojici na sebe navazujících inscenací Tři sestry, Racek a Strýček Solený sehrálo v jediný den.
Z chystaných inscenací Čechova dojde v sobotu 6. února na jevišti Městského divadla ve Zlíně na Strýčka Váňu v režii Martina Františáka.
Čechovovské inscenace na českých scénách přiblížila před šesti lety v pražském Klementinu výstava připravená ke 100. výročí úmrtí tohoto klasika ruského dramatu. Soustředila fotografie, programy, dokumenty, plakáty i publikace přibližující významné čechovovské inscenace především z tvůrčí dílny Otomara Krejči, Jana Kačera, Jana Grossmana a Petra Lébla.
V širší verzi byla představena v roce 2001 v Českém centru v Moskvě. Tehdy měla název Čechov v Čechii aneb A stejně byl Čechov Čech!, byla instalována i ve foyeru moskevského divadla MCHAT, projela řadu ruských měst a doplnila program mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni.
Zdroj: Jiří Borovička, vit
