Institut umění – Divadelní ústav si připomíná nedožité 45. narozeniny režiséra Petra Lébla

Od 16. května do 31. srpna 2010 je v Malém sále Institutu umění – Divadelního ústavu instalována část  rozsáhlejší výstavy PETR LÉBL: NEJSEM VÝTVARNÍK, kterou pro Česká centra v zahraničí připravil Divadelní ústav v Praze v roce 2005. Touto výstavou si Institut umění – Divadelní ústav připomíná nedožité 45. narozeniny významného režiséra a výtvarníka Petra Lébla (16. 5. 1965 – 12. 12. 1999). Výstavu je možné zhlédnout každý všední den od 9 do 17 hodin.

Petr Lébl byl tvůrce vyhraněného imaginativního vidění. Ke svým inscenacím si pod různými pseudonymy většinou sám navrhoval scénu. Ačkoliv ovlivnil celou generaci divadelníků, byl svým způsobem nezařaditelný. Jeho interpretace klasického repertoáru se vyznačovaly provokativní odvahou i láskyplnou pietou. Zanechal za sebou kompaktní dílo, k němuž jsou zaujímány rozporuplné postoje. Jeho inscenační styl atakoval diváka překvapivými výtvarnými obrazy a vrstvami tajemných významů. Dovedl extrémně rozvinout vizuální složku inscenace, aniž by potlačoval hercovu osobnost.

Výstava Petr Lébl: Nejsem výtvarník zahrnuje 12 panelů věnovaných 11 inscenacím a v bleskové zkratce mapuje celou Léblovu uměleckou dráhu. Začíná legendární Groteskou (1985), surrealistickou vizí na námět Kurta Vonneguta, jejíž výjimečností v kontextu tehdejší české divadelní scény zazářilo pod Léblovým vedením pražské amatérské divadlo Doprapo (později Jak se vám jelo). Dotýká se Léblovy první profesionální režie dramatického debutu Egona Tobiáše Vojcev (1992) v tehdejším Divadle Labyrint (dnes Švandovo divadlo). Na závěr představuje stylově vytříbený, cenami ověnčený čechovovský triptych (Racek, Ivanov, Strýček Váňa), jímž vyvrcholila Léblova éra v
Divadle Na zábradlí (1993–1999).

Scénář a výběr materiálů – Vlasta Smoláková, grafické řešení panelů – Egon Tobiáš.

Zdroj: barbora.kalosova@divadlo.cz