Ministerstvo kultury zjišťuje, jak vyřešit duplicitu oper v Praze, zadalo si studii

Ministerstvo kultury si zadalo studii, která má navrhnout řešení problému dvou operních domů v Praze. Výsledky by měl tým předložit do konce září. Na tiskové konferenci k nové sezoně to řekl ředitel odboru umění a knihoven Ministerstva kultury František Zborník. Opera se v českém hlavním městě hraje v Národním divadle i ve Státní opeře Praha - obě platí stát, jsou to příspěvkové organizace Ministerstva kultury. V minulosti se uvažovalo o tom, že by Státní operu převzala Praha. Nabízí se ale více variant. Vedoucím studie je divadelní kritik Josef Herman, zastoupeni jsou v ní prý lidé z Státní opery Praha i Národního divadla.

Podle ředitele Státní opery Praha Olivera Dohnányiho se nabízí například možnost vytvořit nějakou zastřešující organizaci, koordinační těleso, které by umožnilo, aby se opera hrála jak v Národním divadle, tak v Státní opeře Praha. Podobně to prý funguje v některých velkých městech v zahraničí. Pokud by se ale ukázalo, že stát uživí pouze jednu operu v hlavním městě Česka, tak za jediné divadlo schopné hrát velké baletní a operní kusy považuje Dohnányi Státní operu Praha.

Na tom, že by Praha mohla Státní operu od státu převzít, se dohodli loni v červnu ministr kultury Václav Riedlbauch s pražským primátorem Pavlem Bémem. K podpisu memoranda o předání se ale nedostali. V Praze nebyla pro převzetí opery dostatečná podpora, výbor zastupitelstva pro kulturu chtěl, aby celou věc projednali odborníci.

Návrh memoranda počítal s převzetím Státní opery Prahou od počátku roku 2011. Magistrát i ministerstvo by se zavázaly ročně přispívat 100 miliony korun, ministerstvu by se tato částka každoročně snižovala o dva miliony. Poslední dotaci by poskytlo po 12 letech. Praha si letos v létě zadala analýzu, která by měla do konce září prověřit, kolik by stálo případné převzetí Státní opery od státu.

Podle pražského radního pro oblast kultury Ondřeje Pechy město stále na analýze pracuje, situace se ale podle něj změnila s příchodem nového ministra. "Nejsem si jist, jestli je to ještě aktuální," řekl ČTK. Dodal ale, že Praha má stále o spolupráci s operou zájem a v tomto smyslu s jejím vedením jedná. Objevily se například úvahy, že by město spolupracovalo na konkrétních dílech, které by pak byly zařazeny do "metropolitního cyklu".

O převedení opery na radnici uvažovalo ministerstvo již před třemi lety, jednání se pak zintenzivnila za působení ministra Václava Jehličky. Nynější ministr Jiří Besser je ale jiného názoru. "Neuvažujeme o převodu na město, chceme SOP stabilizovat, každopádně do voleb s Prahou o tom nebudeme jednat," řekl před nedávnem poslancům na kulturním výboru.

Dohnányi řídí Státní operu Praha od července a proti minulému vedení se chce prý vymezit především důrazem na kvalitní repertoár a strategické řízení. Představil dnes tým osmi spolupracovníků, kteří mu pomáhají zpracovat strategii Státní opery Praha do roku 2022. Jsou mezi nimi režisér Luděk Golat, divadelní kritik Josef Herman nebo správní ředitel opery Petr Mařík.

Nový ředitel chce přeměnit Státní operu Praha v moderní operní divadlo, rozšířit jeho baletní soubor a orientovat se na klasický balet. Dohnányi uvedl, že chce dokázat, že Státní opera Praha má právo na existenci a zaslouží si stát se prvním operním domem v Česku.

Ne od všech zaměstnanců Státní opery Praha ale cítí nový ředitel podporu. Jeho slova otevřeně před novináři kritizoval šéf baletu Státní opery Praha Pavel Ďumbala. Podle něj v Dohnányiho strategickém týmu chybí zástupce baletu, on tedy prý o práci skupiny nic neví. Kritizoval také zmenšující se finanční příspěvky ze strany ministerstva kultury.

Podle Ďumbaly Dohnányi za Státní operu Praha u ministra kultury málo bojuje. Dohnányi na to řekl, že není reálné v nynější době od ministerstva kultury získat větší podporu a že Státní opera Praha musí hledat prostředky z vlastních zdrojů a mimorozpočtových příspěvků.

Zdroj: Leona Matušková Heczková, cap