Bolero – večer choreografií Jiřího Kyliána, Roberta Northa, Jana Kodeta a Petra Zusky

V představení Bohemia Baletu ve Stavovském divadle 28. listopadu 2005, uváděném pod souhrnným názvem Bolero, budou mít diváci možnost zhlédnout zcela výjimečný večer složený ze čtyř děl významných současných choreografů.

V první části představení bude uvedena obnovená premiéra baletu Povídání s Fridou, kterou vytvořil Jan Kodet jako volnou inspiraci na původní životopisný film Frida režisérky Julie Taymorové a především hudbu Elliota Goldenthala. Snažil se využít a vcítit do emotivního náboje mexických rytmů, jakoby stvořených k pohybovému ztvárnění a přenesení na scénu, vystihnout temperament a barevnost v kontrastu se snivou melancholickou atmosférou, ve které slavná postižená malířka trávila řadu let svého života. Nevidí její životní dráhu jako tragedii s depresivním podkladem, ale jako vytrvalý boj charismatické a výjimečné ženy – umělkyně, ve kterém vítězí díky ctižádosti, talentu a upřímné lidskosti nad svým komplikovaným zdravotním stavem a posléze přehodnotí tradiční náhled na smrt.

Trojské hry předního amerického choreografa Roberta Northa jsou efektní, technicky a fyzicky velmi náročnou kompozicí pro osm tanečníků, inspirovanou gladiátorskými hrami, ve které choreograf používá i pohybové nadsázky a vtipu.

V rámci oslav 60. výročí založení Taneční konzervatoře hlavního města Prahy byly na slavnostním koncertě v Národním divadle v Praze uvedeny také Dvořákovy Večerní písně, v pohybovém zpracování světoznámého choreografa Jiřího Kyliána. Kongeniální choreografické zpracování hudební předlohy je plné citu, poezie a přímo magického vyjádření atmosféry Dvořákova díla.

V přímém kontrastu je pak Kyliánova taneční kompozice Indigo Rose, která je vtipným vyjádřením hudby Teda Daffana.

Závěr večera tvoří strhující Bolero Maurice Ravela v choreografii uměleckého šéfa baletu ND v Praze Petra Zusky, kterou vytvořil pro studenty školy v roce 2003, a která byla mnohými odbornými kritiky označena za inscenaci roku. Sám autor o choreografii napsal: „Zvykli jsme si na existenci v podobě věčného klopýtání mezi mantinely nazvanými bílou a černou, dobrem a zlem, andělem a ďáblem a mnoha dalšími zdánlivými protipóly našeho zorného pole. Pojďme si zahrát malou hru. Hru na to, že otevřeme své oči dokořán a uvidíme, že černá barva zbělela, že dobro v sobě nese aspekty zla, a že anděl a ďábel se prolnuli. Zažitá pravda zmizí a o všem rozhodne náhoda. A nebo to bude naopak…? Netrapte se, je to přece jenom hra…“

Tančí: Bohemia Balet - soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy

Zdroj: h.bartlova@narodni-divadlo.cz