Národní divadlo dnes v premiéře uvede adaptaci románu Kateřiny Tučkové Bílá Voda

Premiéru divadelní adaptace slavného románu Kateřiny Tučkové Bílá Voda dnes v 19:00 uvede Činohra Národního divadla ve Stavovském divadle. Dílo do divadelní podoby přenesl Daniel Majling, režíruje ho Michal Vajdička. Kniha, za kterou autorka získala před dvěma lety Státní cenu za literaturu, vypráví o historii ženských řeholních řádů v komunistické totalitě a místě žen v katolické církvi. V rolích řádových sester se představí například Jana Pidrmanová, Veronika Lazorčáková nebo Berenika Anna Mikeschová. Adaptaci Bílé Vody uvádí od letošního února i Městské divadlo Brno.

Knižní předloha pracuje s různými časovými vrstvami. Řádová sestra Evarista je spolu s dalšími řeholnicemi v roce 1950 odvlečena do sběrného kláštera v Bílé Vodě. Na stejném místě se v jiné době odehrává příběh Leny, která se chce v klášteře skrýt před svou minulostí. Autor divadelní adaptace Národního divadla Majling se podle dramaturgyně Ilony Smejkalové rozhodl vynechat vypravěčku Lenu Lagnerovou, čímž změnil vyznění příběhu.

„Při překládání inscenační verze jsem pochopila, že téma viny a odpuštění nevztáhl jen do osobní roviny, ale řekněme do roviny společenské a absolutně politické. I proto podstatnou část jeho dramatizace tvoří obrazy Plojhara a Havraje, oproti předloze posílil linky papalášských figur Hrůzy a Maličkého, výrazně domyslel a dotvořil postavu tragikomicky agilní komunistické referentky Žofie Burdové," uvedla Smejkalová.

Režiséra Vajdičku na románu Bílá Voda zaujalo téma zneužívání víry v rámci církve a politiky. Uvedl, že se s Majlingem nesnažili převést na jeviště celý román, ale vybrali příběhové linky, které oba tvůrce zaujaly. Matku představenou ztvární Johanna Tesařová, bachařku Kateřina Winterová, biskupa tajné katolické církve František Němec, kněze Saša Rašilov a generálního vikáře Martin Dejdar. Někteří z herců se představí v rolích několika postav.

Městské divadlo Brno uvádí Bílou Vodu od letošního února v režii Dodo Gombára, který stojí i za divadelní adaptací. V minulosti Gombár dramatizoval i jiné dílo Kateřiny Tučkové, Žítkovské bohyně. Na rozdíl od pražské se brněnská adaptace nevzdala vypravěčky Leny Lagnerové.