14.10.2024 20:08

Prvním premiérovým titulem sezóny Studia Hrdinů je inscenace Zabít člověka

Prvním premiérovým titulem dvanácté sezóny Studia Hrdinů je Zabít člověka – inscenace inspirovaná novelou Rudá jízda ruského autora Isaaka Babela. Po téměř sto letech od jejího vydání divadlo přenáší do scénické podoby text, který nejen že vybízí k reflexi historických událostí, ale navíc poodhaluje paralely mezi tehdejšími a současnými případy ruské agrese. Premiéra se uskuteční 29. října 2024 ve 20 hodin ve Studiu Hrdinů.

Scénář k inscenaci napsal v dialogu s režisérem Janem Horákem současný slovenský spisovatel Michal Hvorecký, který vycházel z novely, ale i z poznámek překladatele Jana Zábrany či z válečných deníků Isaaka Babela. Rudá jízda je složena z povídek odehrávajících se v Rusku ve dvacátých letech minulého století. Vypravěčem je sám autor Isaak Babel, který skrze své alter ego podává svědectví o surovostech páchaných za jeho působení v První jízdní armádě během ruské občanské a polsko-sovětské války. „Babelovi je odepřeno ‚to nejprostší ze všech umění – umění zabít člověka‘. Je to rozvinutí základní sovětské teze, že vražda je legitimní způsob politického boje. To změnilo všechny pravidla a umožnilo brutální totality dvacátého století. Babel to opsal, zažil, a nakonec na to i zahynul,“ rozvíjí myšlenku za názvem inscenace Michal Hvorecký.

Babelovým příběhům plným násilí nechybí ani sentimentalita a krása – něco, co bývá označováno jako „ruská duše“. „Náš dialog s Babelovou Rudou jízdou vede skrze archetypální podobenství k ruským pohádkám, pro které je typická nebývalá krutost. Téma smrti, dominantní v ústní lidové slovesnosti, je všudypřítomné i v Babelově světě prvních Sovětů, stejně jako v tom dnešním, čelícím ruské agresi na Ukrajině,“ popisuje vztah tvůrců k textu dramaturgyně inscenace Marcela Magdová.

Ohledávání ruské kultury není u režiséra Jana Horáka nahodilé, téma divadelně zpracovává již podruhé. Zabít člověka je druhou částí jeho „ruské trilogie”, navazuje tak na inscenaci Stařena, jež je na repertoáru divadla od minulé sezóny. K práci na trilogii Horák dodává: „Moc mě těší možnost pokračovat ve spolupráci se scénografkou Lucií Sedlákovou, se kterou společně vytváříme naši scénickou interpretaci ‚ruské trilogie‘. Ta započala inscenací Stařena v duchu nerealistické poetiky a v námi připravované druhé časti odkazujeme na potemnělý svět ruských pohádek.“ K opětovné spolupráci byla pozvána i skladatelka Natálie Pleváková, herečky Natálie Řehořová, Karin Bílíková a Táňa Malíková, kostýmy navrhla Madla Horáková Zelenková. V inscenaci dále vystoupí Jan Jankovský a Jiří Svoboda, kteří se na scéně Studia Hrdinů objeví úplně poprvé.

 

Autor článku: Pavlína Drnková

Prvním premiérovým titulem sezóny Studia Hrdinů je inscenace Zabít člověka

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.