Řecké pašije uvede ND po premiéře v sezoně ještě pětkrát
Praha 12. dubna (ČTK) - Novou inscenaci opery Řecké pašije Bohuslava Martinů, jejíž premiéra je připravena na čtvrteční večer, uvede pražské Národní divadlo do konce sezony ještě pětkrát, z toho jednou v programu mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Dirigent Jiří Bělohlávek nezvolil rekonstruovanou první podobu opery, která se v posledních sedmi letech hrála v Rakousku, Británii a v Řecku a kterou už vidělo i publikum v Brně, ale podstatně odlišnou verzi díla, autorem tehdy přepracovanou a doposud známější. Uvádí se od premiéry v Curychu z roku 1961.
Tragický námět, kterým chtěl vyvrcholit a završit svůj koncept vývoje moderního českého hudebního divadla, našel Martinů - exilový skladatel s mezinárodním renomé - v roce 1954 v románu Kristus znovu ukřižovaný Nikose Kazantzakise. Na téma této knihy složil Řecké pašije, svou čtrnáctou operu.
Sociálně silně podbarvený příběh zachycuje konfliktní setkání uprchlíků a bohatých vesničanů. Aktuálně se dotýká dědictví křesťanských ctností, závazků vůči humanitě a vnitřní proměny lidí.
Protagonisty dramatu jsou obyčejní lidé, vybraní za představitele pašijových her, kteří se s rolemi postupně ztotožňují a - na rozdíl od svého popa - je učiní měřítkem vlastních životů.
Autorem nového českého překladu původního anglického libreta je muzikolog Aleš Březina, ředitel pražského Institutu Bohuslava Martinů. Český text Evy Bezděkové, pořízený k československé premiéře na počátku 60. let, poznamenala podle něj doba komunistického režimu.
"Autocenzurou byly oslabeny religiózní kontexty a výrazně ochuzena významná spirituální rovina opery, v níž dominantní party zpívají dva kněží a v níž se hlavní postavy identifikují s biblickými postavami a jejich postoji," řekl Březina ČTK.
Inscenátoři - scénograf Daniel Dvořák a režisér Jiří Nekvasil - se ve své koncepci podle informací z divadla snažili vytvořit jednotný prostor, v němž rozehrávají dílčí momenty příběhu. Operu situovali do nedostavěného kostela, pro který byla inspirací sakrální stavba Notre Dame du Haut slavného francouzského architekta Le Corbusiera v Ronchampu.
Jako operní dirigent se Bělohlávek v Praze poprvé představil v roce 1984, a to právě Řeckými pašijemi v tehdejším Smetanově divadle. V posledních letech se vedle své práce se symfonickými orchestry opakovaně vrací nejen do Národního divadla, ale i do předních světových operních domů včetně newyorské Metropolitní opery nebo Opery v Paříži.
Petr Veber kš
