19.03.2025 16:30

Slovácké divadlo po 25 letech znovu uvede vesnické drama Gabriely Preissové Gazdina roba

V sobotu 22. března se ve Slováckém divadle odehraje netrpělivě očekávaná premiéra slavné Gazdiny roby. Režisér Michal Zetel si do svého týmu vybral mnoho osvědčených hereckých tváří, které diváci už obdivovali v Její pastorkyni – Jitku Hlaváčovou, Pavlínu Hejcmanovou, Pavla Šupinu, Davida Vaculíka a přizval si k nim i Tomáše Žilinského, Pavla Hromádku a v titulní roli Kláru Ondrůškovou.

Gazdina roba autorky Gabriely Preissové vypráví vášnivý příběh nerovné a zapovídané lásky chudé a hrdé „krajčířky“ Evy a bohatého, ale charakterově nepevného Mánka. Doba se sice změnila, ale uvadající city, nepřejícnost okolí, falešná morálka a zarputilé trvání na pravidlech, které už dávno neplatí, zůstává i dnes. „Je to neustále živé drama – pohled do bolavé lidské duše, která bojuje za právo na vlastní štěstí navzdory nepřejícímu okolí a zapovídané lásce,“ říká k novince dramaturgyně Iva Šulajová.

„Ve vztazích je stále mnoho utrpení, které si často způsobujeme sami,“ říká Michal Zetel

Na začátku roku 2020 inscenoval ve Slováckém divadle režisér a bývalý ředitel hradišťské scény Michal Zetel jinou slavnou hru Gabriely Preissové, Její pastorkyňu. A jednalo se o mimořádný úspěch. Diváci pravidelně tleskali ve stoje a kritici nominovali Jitku Hlaváčovou za roli Kostelničky na Cenu Thálie.

„Na Pastorkyni vzpomínám jako na poslední projekt mého angažmá ve Slováckém divadle a je to tedy lehce nostalgické. Tehdy jsem říkal, že je to završení mé spolupráce se souborem a vrchol něčeho, co by se snad tehdy dalo nazvat inscenačním stylem Slováckého divadla 2020. A dodnes si za tím stojím,“ vzpomíná Michal Zetel.

Stejně jako v Její pastorkyni se podle něj i v Gazdině robě hraje především o mezilidských vztazích. „Hlavní motivační linkou hry v době jejího vzniku byla veřejná morálka. Domácí násilí byl společensky menší problém než nemanželské dítě. Smíšený sňatek, myšleno různých křesťanských vyznání, byl větší problém než majetkově motivované a rodiči vynucené manželství. Soužití nesezdaných párů bylo společensky nepřijatelné. To už dnes neplatí. Ale i tak je v manželstvích, rozchodech a partnerských vztazích stále mnoho utrpení, které si často způsobujeme sami. Ale někdy si zkrátka nemůžeme pomoci,“ poodhaluje téma Gazdiny roby Michal Zetel.

O dramaturgii nejnovější Gazdiny roby se postarala Iva Šulajová, kostýmy a scénu měla na starosti Eva Zezula. Hudbu složil Vojtěch Dlask a o jazykovou úpravu textu se postaral Pavel Šupina. Premiéra inscenace Gazdina roba Gabriely Preissové proběhne ve Slováckém divadle 22. března.

 

Autor článku: převzato z: https://www.slovackedivadlo.cz/

Slovácké divadlo po 25 letech znovu uvede vesnické drama Gabriely Preissové Gazdina roba

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.