OFÉLIE ONLYFANS – nová hra Tomáše Ráliše v Komedii
Městská divadla pražská uvedou 7. června novinku oceňovaného mladého autora a režiséra Tomáše Ráliše. Režie inscenace o rodině, která právě končí, se autor ujal osobně.
Bang. Tahle rodina právě končí. A Ofi toho má teď tolik. Dotruchlit, dospět. Psychoanalytický horor tohle, fakt. Tuhle rodinu by bylo nejlepší prostě zničit. Ale co pak? Ofi potřebuje slyšet, jak se to všechno stalo, jenže doma je ticho. Deadly silence. Přehluší ho už jen ELSE I snore, to je klub, nejlepší v Dánsku. Právě tady hraje DJka Ofi svůj final set. Jaké je správné BPM smutku? Kdo zůstane na její straně až do konce? Ofélie for fans only. Parental Advisory: Explicit content.
Tomáš Ráliš, dramatik a režisér, získal za své hry Sorex, 20/21 a Spotřeba druhu ještě coby student DAMU tři prestižní Ceny Evalda Schorma. S hrou Bezpečnostní pásy (2020) zvítězil v dramatické soutěži Václav Havel Library Foundation, s oceněním byl spojen stipendijní pobyt v USA a stáž na newyorské Tisch School of the Arts. Po ohlasu absolventské režie Chladné dítě (Marius von Mayenburg, 2023) uvedl svou první režii na profesionální scéně právě v MDP. Jednalo se o McDonaghovu hru Pan Polštář, která je stále uváděna s velkým ohlasem v Rokoku a byla v sezóně 2023/24 nominována v Cenách Divadelních novin na inscenaci roku. Tomáš Ráliš získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy za své skvělé studijní výsledky a řadu úspěchů na poli divadla. V roce 2024 pak převzal Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku 2023. Mezi jeho poslední práce patří inscenace Noční můry s čápem marabu v pražské MeetFactory a autorské Slučitelné díly v Klicperově divadle v Hradci Králové. Spolupráce s MDP pokračuje režií jeho nové hry, ke které říká: „Ofélie OnlyFans je hra, která obnažuje nervy rodinných vazeb, pokrevní tragikomedie s hvězdami světového dramatu. Odrazil jsem se od klasické látky, ale chtěl jsem, aby vztahy postav podléhaly současným okolnostem, kdy krom jiného máme dvě těla: to fyzické, ale také virtuální. Tempo technologického vývoje je brutální, dochází k absolutní revizi mezilidských interakcí. Zažíváme další renesanci, a taky čekáme, jestli lidstvo postoupí na vyšší úroveň, nebo skončí. Nechci soudit, ale nahlédnout do propasti, která je v každém z nás, konfrontovat se s ní. Chci dát prostor Ofélii, když pořád mluví jenom on.“ Od příští divadelní sezony 2025/26 se Tomáš Ráliš stane kmenovým režisérem MDP.
Dramaturgyní inscenace je Simona Petrů, která s Tomášem Rálišem již v minulosti spolupracovala jako s autorem i jako s režisérem inscenace Pan Polštář v MDP: „Tomáš Ráliš je jako dramatický autor nesporně ceněný, je dokonce držitelem ‚zlatého hattricku‘ Ceny Evalda Schorma, ale má neméně co říct jako režisér nastupující generace a nový režisér MDP. A právě na scéně určené jeho generaci, v divadle Komedie, v autorské shakespearovské variaci, dává slovo a hlas mladé ženské hrdince – té‚ jejíž řeč byla vždy jen ‚natrhané luční kvítí‘, dceři ‚té druhé‘ rodiny, Ofélii, která v severském dýmu, u DJ pultu, má taky právo konečně hledat odpovědi.“
V programu citovaný Martin Hilský napsal: „Zásadní rozdíl mezi Hamletovou a Oféliinou promluvou o smrti spočívá v tom, že Oféliina řeč se rozpadá do útržků písní, připomínajících natrhané luční kvítí, je to řeč nesouvislá a rozpadlá, řeč, která již svou fragmentárností, chaotičností a disharmonií o šílenství nejen vypovídá, ale předvádí je na jevišti. Ofélie zviditelňuje své podvědomí, které se podobá ponuré, vířivé, nebezpečné vodě…“
„Já nepůjdu do kláštera, abys byl šťastnější.“
