Hedda Gabler – Hra s mrtvou myší
Na motivy hry Henrika Ibsena Heda Gablerová /překlad: František Fröhlich/
28.3.2007 od 19:45, Kabinet múz, Sukova 4, Brno
Hrají: Kamila Dvorská, Erika Stárková, Jiří M. Valůšek
Režie: Janka Schmiedtová
Úprava, dramaturgie: Anna Saavedra
Kostýmy: Martina Petrová
Produkce: Josef Müller Jste zváni!
Vertikální řez Hedou Gablerovou
Nahlédnutí tématu hry skrze jedinou scénu nazýváme vertikálním řezem, protože rezignuje na epické (tedy horizontální) rozvíjení příběhu, dělí hru v půli, aby zmrazil čas a ukázal jedinou situaci jako epicentrum dramatu, vertikálním řezem však také podtexty a archetypální ložiska takové situace jako jednotlivé světy levitující nad sebou. Situaci pak chápeme jako model či karmickou hříčku. Máme možnost ji nesčetněkrát opakovat, rozvíjet různými směry ad absurdum, následně střihem zastavit a vrátit na začátek, pozměnit detail, status postavy, rozvinout situaci jinak. Princip cyklického opakování zhmotňuje neřešitelnost situace - dusno nejen společenské či citové uzavřené za skleněnými dveřmi salonu, nýbrž dusno existenciální, prastarý horror vacuī - strach z prázdna. Hlavní hrdinové se ocitají v teráriu, bez možnosti pohybu vpřed a divák v roli voyera sleduje sestřih toho nejlepšího, co se dnes odehrálo „ve vile“ - ne náhodou jsou v reality shows také vytvářeny jakési primitivní modelové konstelace lidských typů, které slibují konflikt.
Ptáme se zde po podstatě svobody člověka, po možnosti svobodné volby, jež v sobě zároveň obsahuje nutnost přijetí zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí a jeho následky. V okamžiku, kdy člověk není schopen se rozhodnout, jeho život uvízl na mělčině. Neschopnost rozhodnout se je příznačná pro vztahy dneška. Jsme obklopeni vztahy „nezávaznými“, které přinášejí dílčí uspokojení, nechávají však otevřená zadní vrátka. Není jistě náhodou, že karta „Milenci“ v Tarotu nesla původně název „Rozhodnutí“. Můžeme skutečně hovořit o tom, že milovat znamená rozhodnout se a za toto rozhodnutí ručit hlubšími morálními strukturami vlastního já. Naší snahou je hrát o vztazích dneška, o zjednodušeném vnímání lásky, která je představována jako rafinovaná manipulativní hra s cílem uspokojit se a zároveň neustoupit ze svých pozic. To vede ke klipovitosti našeho vnímání vztahů, vnitřní osamělosti, odcizení, agresivitě, otupělosti, chladu, pornografii a perverzi v nejširším slova smyslu jako devalvaci vztahu dvou lidí.
Zdroj: janka007@email.cz