Requiem a Carmina Burana spojí netradičně soubor baletu a opery Moravského divadla

Moravské divadlo Olomouc chystá pro své diváky další netradiční projekt. V režii choreografa Roberta Balogha představí komponovaný večer, ve kterém zazní Requiem Gabriela Faurého a Orffův cyklus Carmina Burana. Premiéra se chystá na pátek 13. dubna 2007.

Celý projekt se zrodil v hlavě režiséra a choreografa Roberta Balogha. „Již delší dobu jsem uvažoval o scénickém zpracování Orffova díla Carmina Burana, které by propojilo vystoupení souborů opery a baletu Moravského divadla. Oslovil jsem proto šéfku souboru opery a operety Ludmilu Machytkovou, kterou nápad zaujal. Museli jsme ale hledat další titul, který by program doplnil. Realizace Orffova cyklu obsáhne totiž zhruba 60 minut, což by celovečerní představení nenaplnilo,“ prozrazuje Robert Balogh a dodává: „Protože jednu část z Triumfu Carla Orfea jsem už realizoval v Národním divadle v Praze, chtěl jsem teď ke Carmině Buraně připojit Triumf Afrodity. To jsme ale museli z důvodů nároků na sbor a instrumentaci odmítnout, a tak jsme hledali jiné řešení. Uvažoval jsem o Stravinském nebo Pergolesim. Nakonec ale volba padla na Requiem Gabriela Faurého, které vytvořilo vynikající kontrast k radostnému a energií nabitému Orffovu dílu.“

Komponovaný večer zahájí scénické zpracování Requiem pro soprán, baryton, sbor a orchestr, které patří k nejuváděnějším skladbám Gabriela Faurého. Právě jeho baletní zpracování je v České republice absolutní novinkou, s největší pravděpodobností se jedná i o světovou premiéru. A jak se s Requiem vyrovnal režisér Robert Balogh? „Nejde o konvenční pojetí ve smyslu mše za duše zemřelého, z Faurého hudby je cítit andělskou čistotu, jistou vyrovnanost se smrtí. Snad i proto jsme akcentovali zajímavé téma života po životě,“ komentuje své uchopení tématu Balogh. Postavy taneční meditace pak hledají přechod mezi životem a smrtí a touží se dostat kamsi dál, do jiného světa, chtějí poznat „život za životem“. Abstraktně pojaté taneční vystoupení v závěru vyvrcholí vstupem hrdinů do ráje, který symbolizuje vyrovnanost lidského osudu. „Requiem jsem záměrně zvolil pro první část večera. Jeho meditativní duchovní rozměr totiž klade na interprety i diváky velké nároky na koncentraci, “ dodává Balogh.

Následovat bude oslnivý cyklus Carmina Burana od Carla Orffa – bezesporu jedno z nejpopulárnějších děl klasické hudební literatury 20. století. Stejnojmenná sbírka asi 250 veršovaných textů, z níž Orff vybíral při psaní kantáty pro sólové hlasy a sbor s orchestrálním doprovodem, vznikla na začátku 13. století a její název lze s trochou nadsázky přeložit jako „Písně populární“. Jednotlivá čísla kritizují nešvary, protestují proti moci peněz, taneční a milostné písně opěvují lásku a přírodu a chudí studenti vesele oslavují pití, jídlo a hry. Nejen proto jsou Carmina Burana podle Roberta Balogha stále aktuální a představují příležitost využít „gesamtkunstwerku“, v němž se instrumentální hudba, sborový a sólový zpěv, tanec, scénografie, kostýmy i světla protaví v jeden velký zážitek, v úplné divadlo. „Pokud jde o titul Carmina Burana, vystupuje v některých momentech na jevišti Moravského divadla až 100 účinkujících. Spolupracujeme proto také se sborem Moravského divadla a Akademický sborem Žerotín, které se do děje zapojují nejen pěvecky, ale i hereckou akcí,“ vysvětluje režisér. Tanečníci pak musí velmi dobře vyjádřit prostřednictvím tance jednotlivé atmosféry. „Na diváky rozhodně nečeká strnulá baletní klasika, jde spíše o moderní pojetí scénického tance, živé taneční divadlo. I takto jsem chtěl oslovit co nejširší spektrum diváků a přilákat do Moravského divadla zejména mladší publikum,“ dodává Balogh.

A jak hodnotí režisér spolupráci na tomto netradičním projektu? „Čekal jsem, že to nebude lehký úkol, náročnost spočívá v mimořádném kontrastu mezi jednotlivými částmi. Projekt jsme připravili za rekordně krátkou dobu, zkoušet jsme začali na přelomu ledna a února. Při výběru interpretů jsem dal také větší prostor tanečníkům ze sboru a byl jsme mile překvapen, jak se dokázali zkoncentrovat a velmi vstřícně reagovali na mé požadavky. Během přípravy inscenace panovala skutečně příjemná a inspirativní pracovní atmosféra. Sólisté opery s chutí přijali mé požadavky na pohybové ztvárnění. Spojený sbor Moravského divadla a Žerotína pracoval s velkým nasazením, kterého si velmi cením.“

Pod taktovkou dirigentů Tomáše Hanáka a Petra Šumníka se divákům představí sólisté souboru opery a operety Barbara Oczková, Lea Vítková, Elena Gazdíková, Petr Špaček, Vladislav Zápražný, Jakub Rousek, Jakub Kettner a Antonín Valenta. Tanečních rolí se zhostí Sylva Soldatenkova, Monika Bernovská-Globa, Renáta Mrózková, Lena Iliina, Irina Popova, Jan Seitl, Valerij Globa, Ivo Jambor, Vadim Tsepelev, Konstantin Soldatenkov nebo Michal Klapetek. Spoluúčinkuje sbor a orchestr Moravského divadla Olomouc spolu s Akademickým sborem Žerotín pod vedením Pavla Koňárka.

Zdroj: bergmannova@moravskedivadlo.cz