19.07.2007 00:00

Maškaráda čili Fantom opery

MAŠKARÁDA ČILI FANTOM OPERY
Autor: Terry PRATCHETT Divadlo v Dlouhé, Praha 1
28. června 2007

Volné pokračování hry Soudné sestry zdařile navazuje na úspěch předchozí inscenace. Opět se setkáváme s tajemnými postavami ze Zeměplochy, které mají sklony k čarodějnictví i se spoustou roztodivných postaviček, které jsou směšné, ale reálné.

Klobouk dolů před výkony jednotlivých herců. Zaprvé všichni do jednoho táhnou za jeden provaz a za druhé, většina z nich zvládá během představení hrát dvě a více postav. Je obdivuhodné, jak se změnou kostýmu dokážou změnit i charakter, hlas či pohybový projev své nové role. A ještě obdivuhodnější je, jak zvládají ten obrovský zdánlivý chaos na jevišti i za jevištěm. Musí to být opravdu náročné na koordinaci a pohyb za kulisami. Hlubokou poklonu si zaslouží zejména inspicienti a rekvizitáři. V tomto představení by se měli chodit také děkovat.

A nejen to. Scéna i kostýmy jsou dokonalé. Mrknutím oka se z jeviště velké opery stává kabina dostavníku či zápraží čarodějnické chaloupky. Svůj dík si zaslouží i mistři zvuku, kteří se při tomto představení také pěkně vyřádí.

Z herců asi nejvíce zaujme Miroslav Táborský v roli vypočítavého avšak ne zrovna dvakrát chytrého majitele opery. Svým dílem k tomu přispívá jeho „prdelatý“ kostým, tím hlavním je ovšem jeho komediální umění.

Skvěle mu sekunduje i Miloš Kopečný v roli jeho ředitele. Jeho jízlivé poznámky k operním divám i k opeře samotné jsou naprosto dokonalé. Pronáší je s takovým odporem a pohrdáním, že mu celé hlediště věří, že operu skutečně nenávidí.

Protože je v inscenaci herců jako zrnek máku v makovici bylo by mrháním času popisovat jednotlivé výkony. Spokojte se prosím s konstatováním, že všichni do jednoho hrají naplno, všichni jsou velmi dobře slyšet a je jim i dobře rozumět. Stejně tak všichni se dokázali do svých postav naplno vcítit a dokázali zahrát jejich citová rozpoložení, nálady a charakterové vlastnosti.

Maškaráda čili Fantom opery je jedním z mnoha představení pražského Divadla v Dlouhé, které byste si za žádnou cenu neměli nechat ujít.

„Život je krátký, umění trvalé.“

Pavel Klejna
REcenzeCZ
pavel@klejna.eu

Autor článku: příspěvky veřejnosti