Král tuláků: romantika se vrací na scénu Moravského divadla
Král tuláků vypráví fiktivní a téměř dumasovsky laděný příběh ze života významného francouzského básníka středověku Françoise Villona. Opereta, která měla premiéru 21. září 1925 v New Yorku, je mnohými odborníky považována za vrchol Frimlovy tvorby. V Čechách byla poprvé uvedena už v listopadu roku 1928 v Divadle na Vinohradech a brzy se dočkala dokonce dvou filmových zpracování – v roce 1930 (režie: Ludwig Berger) a 1956 (režie: Michael Curtiz).
Také režisér nejnovější olomoucké inscenace Martin Dubovic si myslí, že se jedná o jeden z mála velkých titulů mezi českými operetami meziválečné éry. „Svými kvalitami je Král tuláků srovnatelný snad jen s takovými díly jako je Vinobraní nebo Polská krev Oskara Nedbala. Ve Frimlově hudbě se navíc prolínají ryze české hudební motivy s náznaky amerického způsobu instrumentace,“ dodává Dubovic. Podle něho bychom pak titul mohli nejlépe charakterizovat jako romantickou hudební komedii. To potvrzuje také dirigent inscenace Tomáš Hanák: „Král tuláků je velmi působivá opereta, ve které si přijdou na své především milovníci romantických příběhů. V hudební složce můžeme vypozorovat prvky filmové hudby, italské opery, slováckého folkloru i rodícího se muzikálového stylu. Jednotlivé melodie jsou natolik silné, že utkví v paměti posluchače ještě dlouho po skončení představení.“
Martin Dubovic si také pochvaluje kvality souboru opery a operety Moravského divadla, a to jak v případě pěveckého, tak i hereckého umění. „Friml v Králi tuláků totiž klade velký důraz na činoherní herectví a právě s těmito pasážemi se jednotliví interpreti vypořádali velmi dobře. Vyzdvihl bych např. pana Ladislava Petrů, který si velmi dobře poradil s rolí Ludvíka XI.,“ dodává režisér.
V roli toulavého dobrodruha Françoise Villona alternují Antonín Valenta a hostující Petr Císař. Oba pak vytvářejí odlišné interpretace této role: „U Petra Císaře hraje určitou roli jeho větší činoherní zkušenost, Antonín Valenta se zase lépe cítí v pěveckých výstupech,“ komentuje jejich pojetí Martin Dubovic. Z dalších interpretů je třeba připomenout Petra Šímu v roli Villonova přítele Tabaria, Barbaru Sabellu-Oczkovou a Terezii Švarcovou, které alternují dvorní dámu Kateřinu de Vaucelles, krále Ludvíka XI. pak v alternaci s Ladislavem Petrů ztvárňuje Vladislav Zápražný. V dalších rolích se objeví Petruše Cimburková nebo Zdeňka Mollíková (hospodská Margot), Hana Kostelecká nebo Lea Vítková (lehká holka Huguette), Olga Koubková nebo Ludmila Machytková (Lady Mary), Ondřej Doležal nebo Josef Sitko j.h. (královský lazebník) a mnozí další členové souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc.
Scénu k inscenaci Král tuláků navrhl dlouholetý spolupracovník Moravského divadla – hostující Martin Víšek, kterému se skvěle podařilo skloubit dva absolutně odlišné světy – středověkou putyku a exteriér kolem královského paláce. Podobně se vypořádala s kostýmy také výtvarnice Eliška Zapletalová, která vedle oděvů lůzy stvořila nádherné gotické róby šlechtického dvora.
Frimlova opereta je v současnosti uváděna na olomouckém jevišti počtvrté v jeho historii. První provedení, které mělo premiéru 25. 12. 1936 v režii šéfa zpěvohry Vladimíra Nechyby a pod taktovkou dirigenta Jaromíra Žida, následovala režie Stanislava Regala (premiéra 3. 12. 1967, dirigent Karel Moor). Zatím naposledy se Král tuláků v Olomouci objevil v premiéře přesně před dvaceti lety – a to 25. 10. 1987. Tehdy stál za dirigentským pultem Vladimír Rampula a režie se zhostil Martin Dubovic, který se nyní ke svému oblíbenému titulu vrací.
Zdroj: bergmannova@moravskedivadlo.cz
