HaDivadlo po sporech o práva začalo zkoušet Burianovo Pařeniště

Brno 4. ledna (ČTK) - Režisér Jan Antonín Pitínský začal tento týden v brněnském HaDivadle po dlouhých tahanicích o autorská práva a složitém hledání nového termínu znovu zkoušet kontroverzní hru Emila Františka Buriana Pařeniště. Divadelník Burian textem bezprostředně reagoval na politické monstrprocesy na počátku 50. let minulého století. Uvedení hry, kterou někteří odborníci označují za hanebnou nebo ostudnou, původně zakázala dramatikova dcera Kateřina Burianová. Nakonec ale souhlas udělila a premiéra se uskuteční 14. února, řekl ČTK umělecký šéf HaDivadla Luboš Balák.

Původně měl Pitínský svou úpravu hry představit již v září loňského roku. Text byl ze tří čtvrtin nazkoušen, když přišel zákaz Burianové. Po úspěšných jednáních s ní museli divadelníci najít nový termín, který by vyhovoval dramaturgickému plánu HaDivadla, vytíženému režisérovi Pitínskému i hostující herečce Heleně Čermákové ze souboru zlínského divadla, na jejímž obsazení tvůrčí tým trval.

Pařeniště bylo v roce 1950 největší Burianovou úlitbou režimu a zároveň nejhlubším uměleckým propadem, shoduje se většina divadelních vědců. V čase procesu s Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou a dalších politických perzekucí přivedl levicový dramatik na scénu uvědomělé straníky a skupinu "zvrhlých intelektuálů", kteří chtějí "zvrátit běh dějin". Pitínský měl ovšem v plánu hru doplnit, přepracovat a významově otočit.

"Poté, co uběhlo 50 let, lze najít jiný klíč k výkladu. S aparátčíky a komunisty, které Burian oslavuje, nelze souhlasit. Naopak musíme souhlasit s tou paní, která je aparátčíky uvláčena k smrti," uvedl Balák. Inscenace nekonformního Pitínského ovšem může přinést i jiná překvapení a nové pohledy.

Divadelník a muzikant E. F. Burian, jenž žil v letech 1904 až 1959, patřil za první republiky k čelním představitelům levicové avantgardy a jeho tehdejší dílo je dodnes vysoce ceněno. Po druhé světové válce, kterou strávil v koncentračních a pracovních táborech, agitoval pro komunistickou stranu a získal vlivné posty v kulturní sféře. V 50. letech se stal jedním z nejhorlivějších zastánců nového zřízení, z ideálů částečně vystřízlivěl až před smrtí.

Divadelní vědci se domnívají, že autora mohl k sepsání Pařeniště vést strach, aby se sám nestal obětí perzekuce. Před válkou kritizoval stalinské procesy v Sovětském svazu, Kalandra býval jeho souputníkem ve skupině levicových intelektuálů.

Hlavní ženskou roli ztvární Čermáková, hlavní mužskou úlohu dostal Ján Sedal.

tmd mol