Stavovské divadlo opět uvede úspěšnou barokní operu Orfeo
Praha 15. ledna (ČTK) - Stavovské divadlo opět uvede 24. a 25. ledna inscenaci barokní opery Orfeo od Claudia Monteverdiho, kterou připravil režisér a současný umělecký šéf opery Národního divadla (ND) Jiří Heřman. V této sezoně to budou jediná dvě představení, řekla ČTK mluvčí ND Silvie Marková.
Premiéra legendárního díla skončila loni v květnu mimořádným úspěchem. Projekt připomněl loňské 400. výročí od prvního uvedení nejstarší celé dochované opery a zároveň třetí v dějinách evropské hudby.
Poprvé se hrála roku 1607 na karnevalu ve vévodském paláci v Mantově. Námět podle Ovidiových Proměn, kdy Orfeus sestoupil do hlubin podsvětí za mrtvou Eurydikou, byl poté operně zpracován nesčetněkrát a mimo jiné se stal nejvíce uváděným titulem 17. století.
Inscenaci autenticky hudebně nastudoval a dirigoval Roberto Gini, i letos vystoupí za dirigentským pultem. Diváci opět uvidí pěvce Vincenza Di Donata, Markétu Cukrovou, Petru Noskaiovou, Daliho Mora a další tuzemské a zahraniční sólisty. Právě Cukrová se podle Markové specializuje na barokní hudbu a vystupuje s tělesy zaměřenými na autentickou interpretaci.
Jiří Heřman je řazen mezi tuzemské objevy posledních několika let a zároveň mezi nejosobitější tvůrce současného českého divadla. Stojí také za uměleckým sdružením In spe, které na sebe v roce 2005 upozornilo inscenací komorní duchovní opery Řeka Sumida Benjamina Brittena.
V roce 2002 byl Heřman nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. V roce 2004 získal cenu Divadelních novin a Sazky v oblasti hudebního divadla za režii opery Bludný Holanďan v Divadle J. K. Tyla v Plzni a v následujícím roce získala tatáž inscenace nominaci na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku 2004. Za projekt Dvakrát nová opera obdržel zvláštní cenu Festivalu Opera 2003.
Jako první samostatný projekt svého sdružení uvedl roku 2004 v pražském Universálním prostoru NoD a pak v cizině inscenaci Lamenti inspirovanou Monteverdiho Nářkem Ariadny.
Jeho režie jsou podle kritiků neseny vnitřní duchovní vizí, vyznačují se precizním rukopisem s důrazem na minimalisticky koncentrovaný pohyb lidského těla ve vztahu ke znějící hudbě, slovu, světlu a prostoru, které se vzájemně významově prolínají a doplňují.
mrz hš
