Soňa Červená vystoupí v opeře o procesu s Miladou Horákovou
Praha 4. března (ČTK) - Dvaaosmdesátiletá mezzosopranistka Soňa Červená vystoupí v operním nastudování procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude..., které bude mít premiéru 9. a 10. dubna v pražském Divadle Kolowrat. Na počátku byl záměr napsat dílo "na tělo a hlas" Soně Červené, protože má také hluboké zkušenosti s komunistickou perzekucí, řekl dnes ČTK Aleš Březina, spolu s Jiřím Nekvasilem autor ojedinělého celovečerního projektu Národního divadla.
Horáková byla ve vykonstruovaném procesu v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Hlavní postavou opery ale podle Březiny nebude Horáková, nýbrž proces s ní. Červená bude divákům "jakýmsi průvodcem", podle autorů bude chvílemi Horákovou, prokurátorem i komentátorem. Doprovodí ji kontratenorista Jan Mikušek, Kühnův dětský sbor, komorní sbor Canti di Praga a instrumentální soubor o šesti nástrojích PurPur. Hudbu nastudoval dirigent Marko Ivanovič.
"Chtěli jsme zpracovat příběh významné české ženy. Osud Milady Horákové je naprosto ojedinělý ve svém poselství a až uhrančivý svou zrůdností v podobě inscenovaného soudního procesu," vysvětlil Březina záměr vytvoření inscenace o procesu s právničkou a političkou Horákovou.
Právě Soně Červené kladl komunistický režim v úspěšné kariéře kvůli jejímu původu velké překážky. Byla totiž dcerou českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného, pravnučkou výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů, a proto v roce 1948 byla její rodina prohlášena za nepřátelskou vůči totalitnímu režimu. Po úspěšných začátcích v Janáčkově divadle v Brně se Červené v 50. letech téměř podařilo získat angažmá v Národním divadle. Komunistický režim jí to však zakázal.
Na počátku 60. let Červená pak emigrovala do tehdejšího Západního Berlína. Od té doby účinkovala na předních světových operních scénách. Po dovršení 2025 vystoupení ve 112 operních rolích na konci 80. let ukončila svou kariéru, stále však aktivně pracuje. Do Česka se vrátila na jeviště ND až v pantomimické roli Osudu ve Wilsonově inscenaci Janáčkova Osudu v roce 2002 a o pět let později ve světové premiéře opery Slzy Alexandra Velikého v roli Vypravěče.
Autoři vytvořili libreto opery Zítra se bude... na základě autentického materiálu, rozhlasových i televizních záznamů, přepsaných výslechů, tehdejších exaltovaných reakcí veřejnosti a referencí o procesu v dobovém tisku. Podle Březiny chtějí poukázat na pokoru a smířlivost Horákové proti hysterii a nevzdělanosti prokurátorů a celé soudní "mašinérie". "Celý proces byl vědomě budován jako divadelní inscenace využívající všech možností tehdejších masmédií s cílem zastrašit a násilně sjednotit 'pracující lid'," uvedl.
Absurdita procesu bude zdůrazněna kupříkladu v partech prokurátorů, které zazpívají dětští zpěváci. V opeře zazní také texty Jana Vodňanského, Jana Zábrany a pozměněný proslulý dobový písňový text Pavla Kohouta, který byl podle Březiny východiskem pro volbu názvu opery. Nebude chybět ani dopis Horákové na rozloučenou, který tehdejší soud adresátům zatajil a byl jim předán až v roce 1990.
Právnička a politička Horáková byla za druhé světové války pět let vězněna, protože se zapojila do odboje proti nacistům. Po válce byla zvolena poslankyní parlamentu za národní socialisty.
Šárka Mrázová pba
