Teatr Novogo Fronta a kultovní inscenace Dias de Las Noches 25. – 26. 4. 2008 v Divadle v Celetné

V pátek 25. a sobotu 26. dubna 2008 od 19.30 budou mít diváci možnost seznámit se s dnes už téměř legendární inscenací Dias de Las Noches souboru Teatr Novogo Fronta poprvé v Divadle v Celetné.

Představení Dias de Las Noches se koná v rámci jarního turné během kterého soubor navštíví skotské Glasgow, Diksmuide v Belgii, německý Marburg a Berlín a Urgnano v Itálii.

Dubnovým programem tak Teatr Novogo Fronta naváže na úspěšnou historii inscenace Dias de Las Noches, která byla od své premiéry v roce 2004 v běloruském Minsku představena na významných evropských divadelních festivalech mezi, které mimo další patří East Meets East ve Velké Británii, Teatromania v polské Bytomi, Figurentheater a Unidram v Něměcku, Russian seasons festival v Helsinkách a především na největším světovém Fringe festivalu v Edinburghu, kde inscenace získala prestižní ocenění The Scotsman Fringe First. Kritiky na edinburghském festivalu nešetřily chválou a vyzdvihovaly poetiku souboru a pojetí fyzického divadla, které prezentuje:

 Kdyby Hieronymus Bosch věděl, co je to burleska, namaloval by jí právě takhle - úžasný příklad fyzického divadla.

Lyn Gardner, The Guardian

Nádherně provedené a dravě krásné, poetika Dias de Las Noches zůstává na dlouho v paměti. ... oslnivý příklad fyzického divadla ...

Louise Rimmer, The Scotsman

Příběh Dias de Las Noches se odehrává během jediného večera v laciném zábavním podniku na předměstí Buenos Aires roce 1974. Dva ruští emigranti Arkadij Ivanov a Momik Burmann se zde těžko vyrovnávají se skutečností, že se už nikdy nevrátí domů do Leningradu. V ulicích města se schyluje k vojenskému převratu a Arkadije vyděsí anonymní telefonát, ve kterém se dovídá, že jejich emigrace do Argentiny nevznikla z jejich svobodného rozhodnutí.

Vědomě se bojí smrti pouze ti, kteří věří ve věčný život, protože se bojí svých hříchů. No, tak tady máš divadlo. Opona, první kulisa, druhá kulisa. A dál? Prázdno.

(Čechov, A. P.: Racek)

Nemám vlastní vůli. Nikdy jsem neměl svou vlastní vůli. Vem mě s sebou, odvez mě odsud, hlavně ode mě neodcházej ani na krok. Takže jedem? Znova vagóny, nádraží, bufety, karbanátky, rozhovory...

(Čechov, A. P.: Racek)

Zdroj: lucie@artprometheus.cz