Novinky z knihovny Divadelního ústavu
Rádi bychom vás informovali o dvou čerstvých přírůstcích v našem fondu z produkce menšího plzeňského nakladatelství Grafia.
Prvním z nich je kniha Děvče od pramenů Berounky, která přibližuje osudy téměř neznámé herečky a rozhlasové pracovnice Libuše Netrvalové (1926–2020). Přestože od konce roku 1948 žila v emigraci, zůstala v kontaktu s českým prostředím a vždy se hrdě označovala za „děvče od pramenů Berounky“.
Ve svých vzpomínkách se autorka věnuje především dětství a mládí v plzeňském regionu. Popisuje své začátky v Městském divadle i působení v rozhlase, pro který připravila několik reportáží. Vyprávění vrcholí dramatickým útěkem o Vánocích roku 1948, kdy Netrvalová pěšky překročila hranice do Německa, pokračuje pobytem v uprchlickém táboře a končí naloděním na cestu přes Atlantik.
Vzpomínky doplňují medailonky pěti blízkých osob a doslov dcery Michelle Netrvalové. Ta stručně líčí matčiny další osudy v zámoří – zejména ve Vancouveru, kde Libuše iniciovala vznik dodnes fungujícího vlasteneckého Divadla za rohem. Jako režisérka zde debutovala operetou Na tý louce zelený, v níž hlavní roli ztvárnil legendární Jára Kohout. Právě Michelle Netrvalová před lety oslovila nakladatelství s kufrem plným matčiných poznámek, které následně Jiří Sankot uspořádal do této čtivé publikace.
Kniha, doplněná dobovými fotografiemi, přináší cenné svědectví o předválečném divadelnictví na Plzeňsku i o krajanském kulturním životě v Kanadě.
Publikaci si můžete vypůjčit pod signaturou MA 11105.
Druhým titulem je kniha věnovaná osobnosti všeobecně známé – Karlu Čapkovi. Renomovaný čapkolog Pavel Vespalec se ve své nejnovější monografii S Karlem Čapkem k obyčejnému životu zaměřuje na specifický výsek ze spisovatelova soukromí: na jeho vztah ke Karlovarskému kraji, kde Čapek odpočíval i tvořil.
Proč právě tento kraj, když spisovatelovým rodným regionem byla „Krakonošova zahrádka“? Karla Čapka ke Karlovarsku poutalo hned několik vazeb. Na zámku Chyše u hraběte Lažanského našel v roce 1917 své první zaměstnání jako vychovatel. Později opakovaně navštěvoval Hrádek u Prohoře a obec Brložec, kde zakoupila nemovitosti rodina jeho milované sestry Heleny. Spisovatel zde nacházel klid na práci; v Hrádku vznikl například román Obyčejný život. Závěrečná část knihy mapuje Čapkovy lázeňské pobyty v Karlových Varech ve 30. letech, kde kromě léčby pěstoval důležité společenské kontakty.
Vespalcova monografie, doplněná úryvky z korespondence a dobovými fotografiemi, je nevšedním příspěvkem k čapkovskému bádání, který se pokouší detailně zmapovat autorův pohyb v tomto regionu.
Knihu u nás najdete pod signaturou MA 11106.
Katalog knihovny Divadelního ústavu
