V Brně nachází překvapivou odezvu stará japonská fraška kjógen

Brno 6. prosince (ČTK) - Mezi Tokiem a Brnem sice leží vzdálenost více než 9000 kilometrů, nicméně jeden divadelní žánr, stará japonská fraška kjógen, tuto bariéru snadno překonává. Kjógen našel na jihu Moravy pozoruhodnou odezvu. Jeden místní soubor se věnuje výhradně kjógenu v jeho původní podobě, další jej spojil s evropskou divadelní tradicí. Oba přístupy mohou lidé nyní srovnat v jednom večeru, řekla ČTK Kateřina Bartošová z Divadla Líšeň. 

Organizace UNESCO zařadila kjógen v roce 2001 na seznam světového kulturního dědictví. Žánr je charakteristický propracovaným a pevným systémem hereckých technik, pohybových vzorců a výrazových i vizuálních prostředků. První dochované zprávy o fraškách, které původně sloužily jako komické mezihry vážných představení, pocházejí ze 14. století. Staré herecké rody si kjógen včetně vybroušených scénářů předávají z generace na generaci. 

V Brně už sedmým rokem působí soubor Malé divadlo kjógenu, který ve spolupráci s japonským rodem Šigejama přenáší frašky do českého prostředí. Jednotlivá představení uváděná v češtině vznikají vždy na tvůrčích dílnách pořádaných za účasti japonského mistra. Novinkou z letošního léta je kjógen Šimizu (Horský pramen), jehož komické situace vycházejí ze vztahu mezi vychytralým sluhou a nedůvtipným pánem. 

Inscenaci Šimizu sehrají Brňané 9. prosince v Domě pánů z Kunštátu. Program večera nazvaného Kjógen? Kjógen! doplňuje Divadlo Líšeň s představením Jezevec na borovici, které se japonskou fraškou taktéž inspiruje. "Diváci mají příležitost vychutnat si rozdíl mezi kjógenem vycházejícím z historické tradice a jeho osobitým evropským posunem," uvedla Bartošová.

Experimentální Divadlo Líšeň svůj "evropský kjógen" odvodilo od starého japonského příběhu o mocném strašidle. Původně hrůzostrašný a mystický příběh však soubor posunul do humorné podoby. Výsledná forma se trochu blíží evropské grotesce. 

Výraz kjógen v japonštině původně znamená bláznivá slova, snad proto se žánr může dostat na překvapující místa a do zvláštních souvislostí. Například brněnské Divadlo Husa na provázku výraznou stylizaci kjógenu použilo k podání biblického podobenství o marnotratném synovi. Režisér Jan Antonín Pitínský tuto scénku zapracoval do svého představení Evangelium svatého Lukáše (Na rovinu!).

tmd pba