Pražská Viola bude místem pocty Jaroslavu Seifertovi
Praha 20. dubna (ČTK) - V poetické vinárně Viola bude mít koncem týdne pražskou premiéru inscenace nazvaná Všechny krásy světa, která je poctou Jaroslavu Seifertovi. Vznikla ve spolupráci s památníkem v Lidicích, kde byla poprvé uvedena 16. března. O čtyři dny později vystoupili recitátoři Taťjana Medvecká a Jiří Dvořák v Ležákách.
Verše Jaroslava Seiferta patří podle scenáristy a režiséra představení Tomáše Vondrovice k "políbeným dětem" české poezie. Jejich čirost, prostota a zdánlivá jednoduchost nikdy neprotiřečí hloubce prožitku a bohatství nuancí citu. I útržky vzpomínek básníka důvěrně umocňují zvláštní světlo, jímž jeho básně září.
"Všechny krásy světa je inscenací z úchvatné knihy Seifertových vzpomínek a jeho poezie, kterou všichni milujeme a obdivujeme především kvůli mimořádně krásné češtině. Je to vyznání lásky k poezii a zároveň pocta prvnímu českému nositeli Nobelovy ceny za literaturu," řekla ČTK ředitelka Violy Miluše Viklická.
Památník Lidice spolupracuje s Violou čtyři sezony. Podle ředitele Milouše Červencla tato spolupráce položila základ doprovodných kulturních akcí v Lidicích i v Ležákách. "Z Violy k nám jezdí všechna představení, která se vejdou do prostoru naší galerie. V minulosti tak naši diváci s velkým zájmem zhlédli například inscenace Máj, Adresát neznámý, Gin game, Normální okruh a Noc po rozvodu. O premiéru projektu Všechny krásy světa byl na obou místech velký zájem, diváci byli nadšeni," uvedl.
Jaroslav Seifert (23. září 1901 - 10. ledna 1986) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. První sbírku vydal v roce 1921 a ve 20. letech byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy. V březnu 1929 byl spolu s šesti dalšími předními komunistickými spisovateli vyloučen z komunistické strany, protože protestoval proti bolševizaci v novém vedení. V roce 1949 zanechal žurnalismu a začal se věnovat výhradně literatuře.
Jeho poezie byla poctěna v letech 1936, 1955 a 1968 státními cenami. V roce 1967 byl jmenován národním umělcem. V letech 1968-1970 byl předsedou Československého svazu spisovatelů. V prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77. Za své aktivní vystupování byl za normalizace nucen odejít do ústraní. V tomto období byl stále více orientován na český disent, jeho díla pravidelně vycházela v samizdatu. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
bor mkv
