09.09.2024 11:56

2. ročník ASEF LinkUp | Asijsko-evropské laboratoře kulturní diplomacie v Praze

Jaký byl a co přinesl druhý ročník ASEF LinkUp | Asijsko-evropské laboratoře kulturní diplomacie v Praze?

V Praze se sešlo a diskutovalo 18 odborníků v oblasti umění se zástupci vládního sektoru z oblasti scénických umění, kulturní politiky, kulturního dědictví, výtvarného umění a dalších. Tito zmínění plně vyplnili čas od 10. do 13. června diskusemi, návštěvami různých míst a výměnou informací o aktuálním stavu mezinárodní kulturní spolupráce mezi Asií a Evropou.

Kladli si vzájemně především tyto otázky: Jaké jsou aktuální výzvy v mezinárodní spolupráci? A hlavně, jaké chceme mít v budoucnu asijsko-evropské kulturní vztahy?

Zde je více informací o některých podnětných diskusích a výměnách. 

1. den – „Jakými principy by se měla řídit mezinárodní kulturní spolupráce?“

Účastníky přivítala ředitelka kulturního odboru ASEF Valentina Riccardi spolu s Martinou Peckovou Černou, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce v Institutu umění – Divadelním ústavu (IDU).

Na prvním setkání se účastníci zabývali prinicipy, které jsou společné mezinárodní kulturní spolupráci. Ve dvojicích a skupinách se pak snažili najít společná východiska a zkušenosti, z nichž je několik z nich uvedeno níže:

Rovnost příležitostí a dostupnosti – vyrovnané výměny mezi globálním severem a jihem a uznání váhy každého hlasu.

Vzájemné porozumění a učení – rozvoj otevřenosti a ochoty učit se navzájem.

Vybudování vztahů a vzájemné důvěry.

Jedna část laboratoře poskytla účastníkům příležitost částečně prozkoumat kulturní mapu Prahy. Navštívili Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU) a Obecní dům, kde sídlí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

2. den – „Mohl bys mi pomoci…“

Druhý den se účastníci za použití struktury Case Clinic zabývali skutečnými výzvami, se kterými se na mezinárodní úrovni setkali a s pomocí ostatních se snažili najít řešení, jak v daném případě postupovat.

Jednou z věcí, která rezonovala s velkou většinou lidí ve skupině, byla potřeba optimalizovat zdroje a rovněž fakt, že financovatelé chtějí, aby projekty měly co největší vliv a hodnotu. Znamená automaticky, že velká akce bude mít i velký vliv? Jak se tento vliv měří? Jak podotknul jeden z účastníků, „dobrým ukazatelem vlivu nejsou čísla“.

Mezi další výzvy, o kterých se diskutovalo, patřila nerovnováha v budování kapacit (capacity building), privilegia mobility mezi Asií a Evropou a čas pro umělecký výzkum a rozvoj i v rámci dramaturgie.

Zdá se, že největší výzvou, které umělecký sektor čelí, je nalezení správné rovnováhy a opatření, které by zajistily smysluplné a spravedlivé rozložení úsilí a zdrojů. Jeden z účastníků poznamenal, že „práce v umění je těžká“.

Na závěr byla pro účastníky ASEF LinkUpu připravena návštěva Akademie výtvarných umění (AVU), která je jednou z nejstarších uměleckých vysokých škol v Praze a jako instituce hraje zásadní roli při vytváření moderní české výtvarné kultury.

3. den – „Jak by měla vypadat budoucnost mezinárodní kulturní spolupráce?“

Předposlední den navštívila laboratoř Dr. Eliška Tomalová, vedoucí Katedry evropských studií na Univerzitě Karlově v Praze. Vedla workshop zaměřený na zkoumání složitých vztahů v kulturní diplomacii ve výzkumu, vzdělání a praxi.

Účastníci pak strávili zbytek dne úvahami nad tím, jak by měla vypadat mezinárodní kulturní spolupráce, co se musí změnit a jak by se to mělo provést. Skupina se také shodla na doporučení ohledně tvorby politik, evaluací, měření dopadů a capacity buildingu.

Z návrhů vyplývá, že musíme podniknout kroky v instrumentalizaci umění a kultury pro politické cíle a dostat do popředí humanistické aspekty kultury, které by mohly zajistit trvalý vliv na budoucnost takovou, jakou chceme.

To znamená především vnitřní hodnotu umění a kultury, naslouchání hlasům odborníků z různých oborů, respektování jejich jedinečných pracovních metod, přístupů atd. Bude to však vyžadovat otevřenou mysl a prioritu pro pracovní procesy v kulturních projektech – tak aby mohli tvůrci politik a ostatní účastníci být svědky výzev, pocitů, zkušeností a příběhů, s nimiž se setkávají lidé z praxe.

4. den – Finišujeme!

Poslední den se skupina vydala na Ministerstvo kultury ČR, aby se zúčastnila poslední diskuse a odprezentovala svá doporučení pro budoucí jemné dovednosti a kulturní spolupráci mezi Asií a Evropou.

Návštěva Plzně byla tečkou za laboratoří spolu s vzácnými indonéskými loutkami a rozhovorem o asijské spolupráci přímo s organizátory festivalu Skupova Plzeň.

Poslední čtyři dny tak byly ve znamení navázování nových kontaktů, rozhovorů a spolupráce a poukázaly tak na první kroky, které lze podniknout v otázce budoucího narativu mezinárodní kulturní spolupráce.

Dokázala v pořadí již druhá laboratoř prosadit alternativní chápání a nové formy kulturních vztahů? To ukáže čas. Mezitím se ale potvrdilo, že je laboratoř úrodnou půdou pro názory odborníků z praxe, kteří chtějí zlepšit kulturní diplomacii a jsou si vědomi nedostatků a nerovnováhy.

Chcete se dozvědět víc o setkání v Praze? Podívejte se na rozhovory s účastníky ASEF LinkUpu: https://www.youtube.com/watch?v=ljiZK5bEfOU

Jak se orientovat v kulturní diplomacii?
Hlavní poznatky, výzvy a závěry ASEF LinkUp | Asijsko-evropská laboratoř kulturní diplomacie 2024

Více informací

 

Autor článku: IDU

2. ročník ASEF LinkUp | Asijsko-evropské laboratoře kulturní diplomacie v Praze

Zahraniční divadlo

24.02.2026

Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční představení Kameny. Inscenace vzdává hold obětem holocaustu

Branický Dům tanečního umění přivítá v pátek 27. února 2026 od 18 hodin mimořádné hostování maďarského souboru Royal Ballet Fehérvár. Večerní představení současného tanečního divadla s názvem Kameny je věnováno památce obětí holocaustu.

20.02.2026

Smetana bez not, ale s tancem: česká klasika Pražského komorního baletu v Budapešti

Představte si Vltavu – ne jako řeku, ale jako pohyb lidského těla. Přesně to čeká budapešťské publikum už v pátek. Pražský komorní balet přiveze 20. února do maďarské metropole inscenaci Fragment 24, v níž choreograf Petr Zuska dělá něco zdánlivě nemožného: bere Smetanovu Mou vlast, hudbu, která je pro mnoho Čechů takřka posvátná, a převádí ji do současného tanečního jazyka.

29.01.2026

Black and White Baletu Národního divadla Brno v Poznani, polský triptych v Brně

Balet Národního divadla Brno vyrazí v březnu k sousedům. 11. března se soubor představí ve Velkém divadle Stanisława Moniuszkého v Poznani s baletem Black and White – moderní verzí klasického Labutího jezera v choreografii Mária Radačovského. Jeho současné zpracování ikonického díla Petra Iljiče Čajkovského přináší svěží pohled na známý příběh a spojuje tradiční baletní formu s moderními tanečními prvky.