3 x 3 otázky pro Lídu Engelovou
Divadelní a rozhlasová režisérka Lída Engelová patří k předním osobnostem současné české divadelní režie. Na svém kontě má více než sto dvacet inscenací na předních divadelních scénách České republiky i v Praze. Dlouhodobě spolupracuje s pražským divadlem Viola, pravidelně připravuje inscenace pro Český rozhlas. Její práce se těší mimořádnému zájmu a úctě laické i odborné veřejnosti.
V letošní sezóně je Lída Engelová také hostem Středočeského divadla Kladno. Zde právě připravuje pro Divadlo Na Točně inscenaci Strindbergovy Slečny Julie. Premiéra je plánována na 13. května 2006 od 19 hodin, hra však bude porvé uvedena již 29. dubna. Další termíny uvedení zájemci naleznou na www.divadlokladno.cz
Jaké je Vaše setkání se Strindbergem?
Na jevišti první a zatím velmi krásné.A taky plné očekávání.
Strindberg napsal Slečnu Julii roku 1888. Hra je tedy stará více než sto let. Přesto nepřetržitě, po celou dobu své existence fascinuje divadelníky a oslovuje diváky. V čem hledat klíč k její nadčasovosti?
Asi v tom, že - jak pravil jeden mudrc - všechno na světě už bylo řečeno, ale zřejmě nedostatečně, jak o tom svědčí stav lidstva. Anebo jinak: ve vztahu mezi mužem a ženou, v jejich rozdílné představě o naplnění života, v dramatu každého jedince, neustále svádějícího boj o svou důstojnost, ve věčném zápase mezi tím lepším a tím horším v nás, v hledání vlastního pekla.Vyberte si a ještě přidejte. Svazek klíčů ke Slečně Julii je hodně velký.
Slečna Julie je jedním z dramat, které reflektují Strindbergův radikální postoj k otázce ženské emancipace. Jak toto téma vnímáte Vy jako žena - režisérka?
Konečně se s ním musím "mužně" vyrovnat.
S uměleckým souborem SDK jste se poprvé setkala před několika lety při přípravě inscenace Feydeauovy frašky Ten, kdo utře nos. To je titul odlišný rozsahem, žánrem i tématem a vyžaduje i odlišný režijní vklad. Jaký druh práce je Vám bližší?
Vklad energie a invence do komedie je stejný jako vklad energie a invence do tragédie. K dosažení diváckého zážitku se musí v obou případech pracovat intenzívně, s dokonalou znalostí řemesla, přesností ve výkladu situací, hlavně však s herci, kteří nejen naplní představy autora a režiséra. Mám ráda herečky a herce - partnery. Mám na jevišti ráda osobnosti, které jak v komedii tak v tragédii najdou odvahu nahlédnout a nechat nahlédnout do svých tajemství. A ta mohou být stejně tak k smíchu jako k pláči.
Jak se Vám pracuje konkrétně s obsazením Slečny Julie – Lenkou Zbrankovou, Lukášem Jurkem, Evou Nádaždyovou a Radimem Jírou?
Všichni mají za sebou celou řadu zkušeností. A všichni se dali zlákat na tu zmíněnou cestu partnerství. Někdy to hodně bolí a někdy to je hodně směšné. Ale myslím, že se nad Slečnou Julií scházíme rádi. Snad se tenhle pocit vzácné sounáležitosti přenese i na diváky.
Slečnu Julii připravujete pro specifický prostor Divadla Na Točně. V čem vidíte, právě u tohoto titulu, výhodu a jedinečnost komorní scény?
Děj Slečny Julie se odehrává o svatojánské noci v hraběcí kuchyni.V Divadle Na Točně budou diváci sedět ze tří stran té kuchyně. Bližší sepjetí herců s publikem si ani nedovedu představit.Výprava I. Žídka, kostýmy I. Brádkové stejně jako původní hudba P. Mandela nám však připravily ještě další překvapení. Ale o těch až při osobním setkání v Divadle Na Točně.
Kdybyste měla možnost poslat nyní, uprostřed vrcholných příprav inscenace, Augustu Strindbergovi vzkaz… Co byste dramatikovi sdělila?
Že mu za příležitost setkat se s jeho Slečnou Julií děkujeme. A jsme v hluboké úctě.
Pozvala byste jej na premiéru?
Až se nám bude zdát, že už může zaklepat na dveře hraběcí kuchyně, určitě řekneme: Dále.
A co vzkázat divákům?
Aby byli mezi těmi, kdo možná přijdou i dvakrát. Slečna Julie je jako Mona Lisa. Té si člověk taky užívá na několikrát.
Rozhovor připravila Klára Novotná
Zdroj: obchod@divadlokladno.cz
