09.05.2017 12:28

Opuštěné nádraží Bubeneč oživí projekt Všechno, na co jsem zkoušel zapomenout

Spolek Živé město na jediný den, neděli 14. května 2017, chystá unikátní oživení opuštěného nádraží Praha-Bubeneč. Prostory v přízemí budovy oživí projekt Všechno, na co jsem zkoušel zapomenout. Návštěvníci se mohou těšit na performance, instalace i tematické občerstvení.

Na nádraží Praha-Bubeneč (Goetheho 4) přestaly zastavovat vlaky v srpnu 2014, kdy došlo ke zprovoznění nového nádraží v Podbabě. Od té doby budova chátrá, legendární nádražní výčep zavřel na konci minulého roku. V současnosti je plánován prodej objektu Praze, o jeho dalším využití pro veřejnost by měli rozhodnout občané Prahy 6.

Spolek Živé město, který se od roku 2010 věnuje oživování veřejného prostoru a sousedských vztahů na Praze 6, se rozhodl využít jedinečnou šanci a než bude budova rekonstruována, zasadit do ní svůj nový kulturní počin. „Genius loci bubenečského nádraží nás uhranul už před časem, v roce 2011 jsme tam uspořádali taneční performance, o dva roky později například výstavu. Letos se na ‚Bubeneč‘ vracíme a formou nádražní instalace-performance s prvky společenské hry zpracováváme paměť tohoto místa,” dodává předsedkyně spolku Tereza Mašková.

Projekt Všechno, na co jsem zkoušel zapomenout vzniká primárně ve spolupráci pětice žen: režisérky Magdy Stojowske, scénografky Zorky Velkové, sochařky Markéty Jáchimové, choreografky Karoliny Gilové a filmařky Marie Hájkové. Hudební složku vytváří Michal Cáb, Katarina Gatialová a Jiří Rouš. „Inspirujeme se prostorem čekárny a přilehlých místnosti, které zabydlel Muž, který spí, fantom z románu Georgese Pereca, vzpomínkami lidí pamatujících kultovní nádražku, tvorbou mladé sochařky Markéty Jáchimové, která z oken svého bytu pozoruje perón bubenečského nádraží, či narativní metodou spisovatele W. G. Sebalda,“ vysvětluje Stojowska. Sebaldova esejistická próza se opírá o hru mezi dokumentem a fikcí v procesu vzpomínání.

Prostory nádraží 14. května zaplní mezi 14. a 21. hodinou inscenované obrazy, do nichž se návštěvníci budou moci zapojit dle návodu, který obdrží při vstupu z Goetheho ulice. V rámci hry s příběhy a fantaziemi, které vznikly společnou prací umělců s motivy, jaké během několika týdnů nalezli na nepoužívaném nádraží, se diváci budou moct zúčastnit prohlídky prostor, zapojit do pohybové performance či ochutnat místní speciality.

Nízkorozpočtová akce pořádaná Spolkem Živé město byla finančně podpořena Městskou částí Praha 6, vstup na ni je zdarma.

http://www.zive-mesto.cz/akce/54-vsechno-na-co-jsem-se-snazil-zapomenout

Autor článku: Tereza Mašková

Opuštěné nádraží Bubeneč oživí projekt Všechno, na co jsem zkoušel zapomenout

Inscenace

22.12.2025

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstoupí do nového roku s vroucností italských melodií

Vstup do jubilejního roku, na který připadá 100. výročí vzniku Symfonického orchestru Českého rozhlasu, bude v jeho podání radostný a hřejivý. Přesně takovou atmosféru dokáží vykouzlit nejslavnější italské písně a árie v podání hráčů SOČRu, tenoristy Daniela Matouška a jeho mladých kolegů Barbory Kubíkové a Ahmada Hedara. Název programu ´O sole mio mj. odkazuje na CD, které jmenovaní interpreti společně připravili pod taktovkou Jana Kučery.

17.12.2025

Poslední premiérou šumperského divadla v tomto roce je adaptace filmové komedie Pane, vy jste vdova!

Divadlo Šumperk uvede v sobotu poslední premiéru letošního roku, kterou je divadelní adaptace filmové komedie se sci-fi prvky Pane, vy jste vdova! Komedii scénáristů Miloše Macourka a Václava Vorlíčka připravil pro šumperské divadlo režisér Jiří Liška, jehož tvorba byla dosud známa především zdejším dětem a to díky inscenacím Rychlebské pohádky a Hrnečku, vař!

17.12.2025

Dido a Aeneas v Národním divadle: barokní opera jako intimní drama mysli

Opera Národního divadla uvede v sezoně 2025/2026 ve Stavovském divadle novou inscenaci barokní opery Dido a Aeneas Henryho Purcella – jednoho ze základních kamenů operní historie a díla mimořádné emocionální síly. Hudebního nastudování se ujme barokní specialista Michael Hofstetter, režie je v rukou Alice Nellis. Na inscenaci spolupracuje také Collegium Vocale 1704.