České divadlo Proměna Franze Kafky se stala inspirací pro choreografické uskupení Dekkadancers Proměna Franze Kafky se stala inspirací pro choreografické uskupení Dekkadancers
Proměna Franze Kafky, jedno z přelomových děl literatury 20. století, se stala inspirací pro choreografické uskupení DEKKADANCERS. Inscenace Proměny, ve které tanečníkům propůjčí svůj hlas herec Jiří Lábus, bude mít na Malé scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla premiéru 6. ledna.
„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz,“ tak začíná slavná Kafkova povídka, vydaná v roce 1915. Pro Malou scénu DJKT si ji sami vybrali DEKKADANCERS, tedy volné uskupení profesionální tanečníků a choreografů, převážně umělců pražského Národního divadla. V oblasti moderního tance patří DEKKADANCERS k velmi výrazným a vyhledávaným souborům. Společně vytvořili několik úspěšných inscenací, mezi jinými například Černý mraky nepláčou nebo Žena za kultem, z nejnovějších pak Poslední večeře. Spolupracují se soubory po celé republice, ale letos byli přizvání i do juniorského souboru Bavorského státního baletu.
Kafkovu Proměnu v Plzni nastudovali choreografové Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát, po dramaturgické stránce inscenaci zaštituje Štěpán Benyovszký. „Kafkova Proměna bývá často interpretována různými způsoby. A tak jsme se pro jevištní podobu Proměny rozhodli pohrát si také s proměnami divákovy interpretace. Jak příběh sledujeme, mění se způsob, jakým ho chápeme. Zprvu absurdní historka s obludou se může změnit na pokřivenou vzpomínku, a ta se vzápětí přelije do velmi realistické přítomnosti. Nabízíme tak divákovi různé proměnlivé úhly pohledu, kterými se na Kafkovu novelu může dívat,“ říká Benyovszký.
I když podle choreografa Ondřeje Vinkláta je v Proměně nejvíce ze všech emocí obsažena tíseň, našli tvůrci místo i pro humor. „Prostřednictvím humoru se paradoxně dají vykreslit situace, které jsou vážnějšího rázu, daleko úderněji,“ myslí si. Jako hudební podklad zvolili DEKKADANCERS skladby německého klavíristy a autora experimentální hudby Hauschky. „Jeho hra na preparovaný klavír často evokuje zvuk hmyzu,“ uvádí Ondřej Vinklát. Autorem jednoduché scény Pavel Knolle, tanečník a Vedoucí uměleckého souboru pražské Laterny magiky.
Hlavní postavu Řehoře Samsy tančí Karel Audy v alternaci s Richardem Ševčíkem, sestru ztvární Carolina Cortesi, Kristýna Potužníková nebo Anna Srncová, Tatínka Michal Kováč nebo Joshua Lee. V roli maminky alternují Mami Hagihara, Jarmila Hruškociová a Andronika Tarkošová, Prokuristu tančí Gaëtan Pires nebo Kryštof Šimek. Tanečníkům propůjčí z nahrávky hlas herec Jiří Lábus, který se zúčastní premiéry.
Brouka tančí pětice tanečníků v různém obsazení: Vojtěch Jansa, Donguk Kim, Michal Kováč, Joshua Lee, Ondřej Martiš , Michal Lenner, Grzegorz Mołoniewicz, Hyejun Park, Andronika Tarkošová, Gaëtan Pires a Miroslav Suda.
