České divadlo Divadlo Continuo dnes představí v Praze hru Poledne, která připomíná demonstraci v Moskvě v roce 1968 Divadlo Continuo dnes představí v Praze hru Poledne, která připomíná demonstraci v Moskvě v roce 1968
Divadlo La Fabrika uvede dnes večer pražskou premiéru inscenace inspirované událostmi, které se odehrály v Moskvě záhy po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Skupinka odvážných Rusů tehdy na Rudém náměstí proti násilí páchanému na blízké zemi a jejích občanech veřejně protestovala. V knize Poledne popsala protest jedna z nich, básnířka a novinářka Natalja Gorbaněvská. Inscenace Divadla Continuo vychází z jejího textu.
„Inscenace v sobě spojuje dokumentární divadlo vyprávějící o událostech, které následovaly po demonstraci 25. srpna 1968 a výtvarné fyzické divadlo neodbytných obrazů inspirovaných poezií Natalje Gorbaněvské, Vadima Deloneho a dalších básníků sovětského disentu 60. a 70. let," popsal představení umělecký vedoucí souboru Pavel Štourač.
Na přípravě inscenace spolupracovali také překladatel a novinář Libor Dvořák, novinářka a překladatelka Jana Klusáková nebo historik Adam Hradilek. Klusáková jako studentka propašovala v roce 1969 z Moskvy do Prahy rukopis Gorbaněvské knihy popisující protest. Své výpovědi divadelníkům poskytli účastníci demonstrace Viktor Fajnberg, Pavel Litvinov a Taťjana Bajevová či syn Gorbaněvské Jaroslav Gorbaněvskij.
Čtyři dny po okupaci Československa přišla Gorbaněvská s kočárkem se svým synem na Rudé náměstí a společně se sedmi dalšími statečnými rozvinuli v pravé poledne transparent s nápisem Za vaši a naši svobodu. Demonstrace byla během několika minut rozehnána agenty KGB a její účastníci pozatýkáni. Následovaly výslechy, soudy, vězení, vyhnanství, pracovní tábory a nucené umístění v psychiatrických léčebnách.
Gorbaněvská byla zatčena až po více než roce. Než se tak stalo, informovala zahraniční média o procesu se svými kolegy a přáteli a o průběhu líčení napsala knihu Poledne, po jejímž vydání na západě se stal případ světoznámým. Po soudním procesu byla Gorbaněvská stejně jako řada dalších tehdejších sovětských disidentů umístěna v psychiatrické léčebně pro údajnou schizofrenii. Po propuštění emigrovala v roce 1975 do Paříže, kde žila až do své smrti v roce 2013.
Český prezident Miloš Zeman Gorbaněvské udělil o rok později státní vyznamenání. Synové disidentky tehdy Zemana vyzvali, aby se postavil na obranu ruských politických vězňů. Také Litvinov v minulosti Zemana kritizoval za jeho výroky o tom, že v Rusku nejsou političtí vězni, či za jeho postoje ke střetům na Ukrajině.
Zeman sice obecně odsoudil existenci politických vězňů, zpochybnil ale, zda někteří vězni, kteří se v Rusku označují za politické, jsou opravdu politickými vězni. Vyžádal si jejich seznam, bratři Gorbaněvští mu jej zaslali, ale Zeman již na něj nereagoval.
Pavel Litvinov dnes žije v USA, stále je občanským aktivistou a v české prezidentské volbě podporoval Zemanova vyzyvatele Jiřího Drahoše.
