Barokní opera Dioklecián se vrací na česká jeviště
Po více než roce se na jeviště vrací klenot barokního hudebního repertoáru: semi opera Dioklecián Henryho Purcella (1659–1695). Dílo v českém prostředí poprvé nastudovaly v roce 2012 soubory specializující se na rekonstrukce hudebních a jevištních památek: barokní orchestr Musica Florea pod taktovkou Marka Štryncla a soubor Hartig Ensemble – tance a balety třech staletí pod vedením choreografky a historičky Heleny Kazárové. Obnovené nastudování bude provedeno 8. října v Českém muzeu hudby (20.00 hod) a 12. října v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti (17.00 hod). K inscenování byl minulý rok i letos přizván proslulý chlapecký sbor Boni Pueri.
První české uvedení díla se konalo 6. září 2012 v Městském divadle ve Žďáru nad Sázavou, plně scénická verze pak byla uvedena 16. září 2012 v zámeckém divadle v Mnichově Hradišti, kam se projekt více než po roce také vrací. Unikátní projekt orchestru Musica Florea, sboru Boni pueri a tanečníků Hartig Ensemble představil jinou a dosud málo známou tvář barokního hudebního divadla, které osciluje s neobyčejnou lehkostí mezi majestátním žánrem (v tomto případě umocněným trumpetami a sbory v hudbě vybrané z 1.-3. jednání) a humorným nadhledem až komikou (pijácká píseň Bakcha a jeho kumpánů z původního 5. aktu).
Uměleckého vedoucího orchestru Musica Florea Marka Štryncla zaujala myšlenka inscenovat tuto ve světě řídce uváděnou Purcellovu scénickou hudbu skutečně v divadelním prostředí a zároveň využít potenciál chlapeckého sboru, který v některých případech nahrazuje i sólové sopránové party. Jedná se o typ jevištního díla, v němž je stejný důraz kladen na pěveckou i pohybovou složku, která vyžaduje profesionální taneční výkony a choreografii respektující dobové zvyklosti. Zde se opět osvědčila spolupráce orchestru Musica Florea a souboru Hartig Ensemble – tance a balety třech staletí, které předtím inscenovaly již několik společných projektů (např. rokokový balet Josepha Starzera La guirlande enchantée – Čarodějná girlanda, barokní opery Christopha W. Glucka La Danza a Georga. F. Händla Terpsichora).
Dioklecián je jedna ze čtyř tzv. semi oper, které Henry Purcell za svůj krátký život napsal, a je považována za neobtížněji inscenovatelnou. Hlavní role příběhu o římském císaři, který dá nakonec přednost životu v ústraní se svou milou před světovládou, patřila totiž v premiéře roku 1690 v londýnském Dorset Garden Theatre činoherci. Režisérka a choreografka Helena Kazárová, umělecká vedoucí souboru Hartig, přenesla tuto úlohu na tanečníka, a tím se podařilo dát dění na jevišti potřebnou divadelní logiku i bez uvedení dramatického textu.
Purcellův Dioklecián reprezentuje osobitý a velmi plnokrevný příklad divadelní podívané, která nepůsobí ani cize ani odtažitě, neboť pěvecké a taneční výkony jsou součástí celku. „Jeden americký kritik napsal, že úspěch každého uvedení závisí na schopnosti předat Purcellův svěží smysl pro dobrodružství. Inscenace Diokleciána je opravdu dobrodružný výlet do neznámých a neprobádaných vod anglického hudebního divadla a dodejme, že je to výlet rovněž i zábavný,“ uvádí k inscenaci choreografka Helena Kazárová.
Dílo bylo uvedeno poprvé v roce 1690 v Londýně. Jedná se o tzv. semi operu, tzn. divadelní hru s organicky včleněným operním zpěvem. Celý název díla zněl Prophetess or The History of Dioclesian, tedy Věštkyně aneb Diokleciánův příběh. Dílo, zkrácené nazývané Dioklecián, se stalo přelomovým bodem v hudební kariéře H. Purcella, bylo vřele přijato publikem a jeho partitura byla autorem publikována v plném rozsahu již v roce 1691. Dioklecián obsahoval též čistě činoherní výstupy (pomocí nichž byl vyprávěn vlastní děj) a mnohé tance.
Inscenátoři české premiéry se rozhodli uvést hudebně nejzajímavější části tohoto pozoruhodného díla (1. část) a celistvý poslední obraz (2. část), který kombinuje v neobyčejné harmonii pěvecké a taneční výstupy. Původně činoherní role Diokleciána je nahrazena rolí taneční a choreografie je vystavěna podle původních barokních principů, hudební provedení se řídí pravidly historicky poučené interpretace
Obnovené nastudování si mohou diváci vychutnat zatím ve dvou termínech:
8. 10. ve 20.00 hod, České muzeum hudby
12. 10. v 17.00 hod, zámecké divadlo v Mnichově Hradišti
