Během deseti let nabídl festival německého jazyka přes 90 premiér

PRAHA 17. listopadu (ČTK) - Celkem 94 premiér uvedl od roku 1996 Pražský divadelní festival německého jazyka. Inscenace Wittenbrinkovy scénické koláže Mozart s.r.o., kterou v závěru uvedli v historické budově Národního divadla v Praze členové vídeňského Burgtheatru, byla v pořadí už 132. představením uplynulých deseti ročníků. Jen divadelních her bylo mezi nimi pětašedesát.

Podle Pavla Kohouta, člena vedení této prestižní přehlídky, která letos poprvé vedle už tradičně hostujících scén z Německa, Rakouska a Švýcarska představila i scénu lucemburskou, konkrétně Kapucínské divadlo z Lucemburku, měl pražský festival při svém zrodu trojí štěstí. "Uvěřili mu intendanti předních německých scén, bohatým věnem ho vybavila kulturní nadace Deutsche Bank a od počátku se o něj starali ředitelka Jitka Jílková a šéf produkce Pavel Jelínek," uvedl Kohout na závěrečném večeru. Vyjádřil přání, aby mu i nadále přálo štěstí v podobě "finanční přízně" z ruky veřejné i soukromé.

Podle prezidentky Goethova institutu Jutty Limbachové neexistuje ve světě jediná jiná přehlídka, která by se na deset let upsala výlučně německy mluvícímu divadlu. To, proč je jeho dějištěm právě Praha, vysvětluje multikulturními tradicemi města, v němž do roku 1938 vzkvétaly a navzájem se obohacovaly česká, německá i židovská kultura i tehdejší německá divadla.

"Pražský divadelní festival německého jazyka iniciativně působí na dramaturgii českých scén a jejich inscenační postupy. Jen v uplynulé sezoně byly na českých jevištích uvedeny více než dvě desítky her současných dramatiků píšících v němčině," řekla Jílková ČTK.

Letošní jubilejní ročník nabídl odlehčení prostřednictvím dvou loutkových souborů a zařazením kabaretního žánru. Rozverná byla i závěrečná inscenace, kterou dramaturgie Burgtheatru s nadhledem připravila k nadcházejícímu mozartovskému výročí. Premiéru měla už před rokem a od té doby je stále vyprodána.

Jeviště "zlaté kapličky" přetvořila v továrnu na věhlasné čokoládové kuličky, takzvané Mozartkugel. V kuloárech české první scény se o ní hovořilo jako o sto minutách dobré zábavy a vtipné poctě hudebnímu divadlu.

I když jeviště zaplavily stovky Mozartových koulí, v inscenaci opěvovaných i zatracovaných, jedno se ale publikum nedozvědělo - z čeho se vyrábějí. A přitom recept je tak snadný: Jádro bonbónu tvoří marcipánová směs vyrobená klasicky ze strouhaných mandlí, moučkového cukru a bílku. Hmota na obal je opět z cukru, k němuž se přidají strouhané vlašské ořechy, bílek, rum a čokoláda. Ta pak, smíchaná s tukem a trochou vody, tvoří vrchní vrstvu křupavého a lahodného mlsu, zabaleného do staniolu s portrétem geniálního skladatele.

Jiří Borovička kar