Besser: Památkáři a provozovatelé točny musí najít společnou řeč
Čeští památkáři a provozovatelé otáčivého hlediště v Českém Krumlově musí podle ministra kultury Jiří Bessera (TOP 09) především najít společnou řeč k budoucnosti točny. Potom uspějí i u představitelů UNESCO. Do roku 2015 se musí najít řešení, Unesco ale nevyžaduje okamžité řešení či bourání, řekl novinářům při své dnešní návštěvě města. Zatímco čeští památkáři chtějí točnu přestěhovat do míst zámeckého zahradnictví, provozovatelé považují za ekonomicky schůdné řešení spíše modernizaci točny na stávajícím místě.
"Pokud v UNESCO uvidí jasný plán země, tak určitě pochopení pro naše řešení najdeme. Já bych to nelimitoval žádnými roky. Máme prostor k jednání, nejdříve bych byl rád, kdybychom našli společnou řeč všech zainteresovaných institucí," uvedl.
Ministr si vedle točny v zámecké zahradě prohlédl i zámeček Bellárie, jenž je zázemím divadla, a také místo bývalého zahradnictví, kde by se podle památkářů mohla vybudovat točna nová. Ministr je v podstatě nakloněn tomu, aby točna zůstala na svém místě, ale je ji nutné zlidštit.
"Neumím říct, co by bylo nejlepší. Jsou to dvě krásné rarity úžasného Českého Krumlova, myslím, že je třeba najít takové řešení, aby obě tyto rarity v Českém Krumlově nadále zůstaly, i s vyhlídkou toho, že to bude trvat deset až 15 let, ale je nutné najít ten správný scénář," dodal.
Zatím poslední rozhodnutí o osudu točny padlo letos v březnu. Ministerstvo vedené Václavem Riedlbauchem se s městem a krajem dohodlo na tom, že otáčivé hlediště zůstane na místě do roku 2015.
Do budoucnosti pak platí dvě možnosti řešení - rekonstrukce nynějšího objektu nebo vybudování nového a přijatelného i pro památkáře. Druhé řešení by bylo spojeno s vytvořením centra exteriérového divadla, pro které by bylo možné čerpat peníze z fondů EU.
Letos se zároveň rozhodlo, že České Budějovice zaplatí NPÚ za nájem pozemků pod otáčivým hledištěm dva miliony korun ročně. Dříve platilo 946.000 korun. Vlastníkem zámecké zahrady je stát, potažmo Národní památkový ústav, otáčivé hlediště patří městu České Budějovice, jeho provozovatelem je Jihočeské divadlo.
Otáčivé hlediště se v českokrumlovské zámecké zahradě poprvé objevilo v roce 1958. Tehdy bylo mnohem menší, uzpůsobeno pro 60 diváků a poháněno lidskou silou. Jeho autor scénárista Joan Brehms se od pozdějších přístaveb točny distancoval. Časem se hlediště rozrostlo, dnes pojme 658 diváků a spíše než kulturní hlediště připomíná sportovní tribunu.
Existence točny v prostorách historicky cenné zahrady se příliš nelíbila zástupcům organizace UNESCO. Byly obavy, aby nebyl kvůli hledišti Krumlov vyškrtnut ze seznamu světového dědictví. Autoři studie zadané ministerstvem kultury takovou možnost vyloučili, informoval o tom letos v červnu primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.
Točna měla být definitivně ze zahrady odstraněna už na jaře 1999. Ministerstvo kultury ale tehdy rozhodlo o prodloužení její životnosti, nejprve o pět let, později se lhůta posunula na konec roku 2006. Ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD) poté oddálil konec hlediště o další dva roky, tedy do konce roku 2008. Smlouva mezi památkáři a městem se dosud podepisovala ročně. Existence hlediště tedy byla vnímána jako provizorium, z čehož plynula četná nedorozumění.
Zdroj: mi, sap
