19.02.2024 10:15

Braniboři v Čechách – Smetanova první opera opět v Národním divadle moravskoslezském aneb finále příprav Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024

Poslední obnovenou operní premiérou před zahájením Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024 budou 22. února v Národním divadle moravskoslezském Braniboři v Čechách. Historická zpěvohra o třech aktech z roku 1863 (s premiérou roku 1866) je první Mistrovou operou a vznikla pro tehdejší soutěž o nejlepší českou operu. Slavnostním představením této opery Bedřicha Smetany (1824–1884) začne pak 2. března a 4. května každý z bloků cyklu, v němž ostravské divadlo uvede v devíti po sobě jdoucích dnech osm skladatelových dokončených oper. 

Děj opery Braniboři v Čechách se odehrává rok po úmrtí krále Přemysla Otakara II., kdy do Čech vtrhl a zpustošil je markrabě Ota Braniborský. Český národ se tehdy sešikoval k odboji. Zároveň se operou vine i příběh milostný, jak je ostatně u Smetany vždy zvykem. Dílem chtěl Smetana povzbudit národní uvědomění Čechů a zároveň postavit českou operu na evropskou úroveň. Libreto vytvořil Karel Sabina.

Dílo (přestože jde o první Smetanovu operu) je hudebně brilantní, dodnes velmi oceňované a už ve své době převýšilo dosavadní tvorbu Smetanových současníků. Ke škodě divákově se ovšem dnes hraje velmi zřídka. V NDM zazněla poslední verze v premiéře v roce 1980 – tehdy orchestr dirigoval Václav Návrat a režii měl Rudolf Málek. Poslední inscenace vznikla v roce 2016, režíroval Jiří Nekvasil a hudebně dílo nastudoval Jakub Klecker. Oba připravují tuto verzi k obnovené premiéře s obměněným obsazením i dnes.

Smetanova první opera mě fascinuje již čtvrté desetiletí. Poprvé jsem ji důkladně poznal právě při posledním nastudování v Ostravě v roce 1980, kde jsem jako student gymnázia ztvárnil jednoho z Braniborů. Opera mne zaujala strhující energií, velkorysostí, a zároveň i paradoxy, které obsahuje – nevím, jestli cíleně od skladatele a libretisty, nebo náhodou. Nicméně se jedná o zajímavé a všeplatné stále aktuální sondy do nitra české povahy, s jistou dávkou ironie. Tyto paradoxy – pokud vznikly mimoděk – nejsou slabinou díla, ale naopak velkou výzvou,“ říká režisér Jiří Nekvasil a pokračuje: „Tato opera je velké historické plátno, které se poprvé na jeviště dostalo po překonání všemožných zákulisních intrik až necelé tři roky po svém dokončení. Smetana dokázal, že česká operní tvorba je schopna postavit do pomyslné soutěže dílo, které je evropské rozměrem i formou uchopení, ale české tématem i originálním, v naší operní tvorbě dosud neslýchaným hudebním jazykem! Zásadní počin v dějinách české opery!“

I když jsou Braniboři první skladatelovou operou, v kontextu české operní literatury má tento titul přední postavení. Smetana vypouští předehru a po krátkém dramatickém úvodu ihned vstupuje do děje. Průběh celého díla má jasnou formu, střídají se plochy zbožné, lyrické, bojovné i chorální,“ shrnul dirigent a autor hudebního nastudování Jakub Klecker už před 7 lety a dodal: „Je radost přinést na jeviště českou operu, kde má velkou úlohu sbor, který je navíc rozšířen na 60 zpěváků.“  Braniboři v Čechách jsou známi masovými scénami lidu – tedy velkými sborovými scénami.  Smetana jako by pomyslně do hlavní role obsadil „český lid“. Rozšířený sbor opery NDM vede Jurij Galatenko.

Scénu vytvořil Petr Matásek, kostýmy Zuzana Bambušek Krejzková.

Braniboři v Čechách zazní v novém obsazení: Michael Kubečka / David Szendiuch v roli Volframa Olbramoviče; Jiří Miroslav Procházka / Roman Vlkovič jako Oldřich Rokycanský; Martin Javorský jako Junoš; Jana Trausendmarka hrají a zpívají Martin Bárta nebo Pavel Divín; Jíru Luciano Mastro nebo Gianluca Zampieri, roli Ludiše nastudovaly Tamara Morozová a Veronika Rovná.

SMETANOVSKÝ OPERNÍ CYKLUS OSTRAVA 2024 je největším projektem sezóny 2023/2024 v Národním divadle moravskoslezském. K dvoustému výročí narození zakladatele moderní české opery uvedeme ve vlastním nastudování všech jeho osm dokončených oper v devíti dnech od 2. do 10. března (od data narození), druhý blok ke 140. výročí úmrtí od 4. do 12. května (po den úmrtí). Vyprodána jsou už obě koncertně-poloscénická provedení opery Libuše, kterou pod vedením Roberta Jindry zahraje vždy v závěru každého bloku Janáčkova filharmonie Ostrava a kromě hostujících sólistů bude účinkovat Pražský filharmonický sbor. Libuši uvedeme v Divadle Jiřího Myrona, všechny ostatní opery tradičně v Divadle Antonína Dvořáka. Všechny Smetanovy opery má NDM na repertoáru pouze pro tuto sezónu, resp. tento rok – Rok české hudby 2024. V roce 2025 už zůstanou pouze Prodaná nevěsta a Hubička.

www.ndm.cz

 

Autor článku: Šárka Swiderová, foto: Martin Popelář

Braniboři v Čechách – Smetanova první opera opět v Národním divadle moravskoslezském aneb finále příprav Smetanovského operního cyklu Ostrava 2024

Inscenace

13.06.2025

MÁ VLTAVA – baletní představení předních evropských sólistů v režii bratří Bubeníčků přesně za měsíc roztančí zámecký areál ve Veltrusech

Mimořádné open-air představení MÁ VLTAVA, které propojuje klasickou hudbu Bedřicha Smetany a současný tanec, přiváží do zámeckého areálu ve Veltrusech světově uznávaný choreograf a tanečník Jiří Bubeníček. Představení vzniklo ve spolupráci s předními sólisty významných evropských baletních scén.

13.06.2025

Händelova opera Julius Caesar v Egyptě v autentické podobě pouze pětkrát v Ostravě

Operní opus Georga Friedricha Händela (1686–1759) o Caesarově tažení do Egypta a jeho vztahu s královnou Kleopatrou ovládne ostravské Divadlo Antonína Dvořáka na konci sezóny. Premiéra opery Julius Caesar v Egyptě bude 19. června a po pouhých pěti představeních v Ostravě jsou v plánu ještě tři na festivalu ve Znojmě.

13.06.2025

Divadlo Husa na provázku se v příští sezoně zaměří na téma strachu

Dramatický debut oceňovaného prozaika Petra Šestáka, adaptace strhujícího historického románu nositele Nobelovy ceny I. B. Singera, komorní ponor do vnitřního světa a prožívání zvířat i objektové divadlo pro děti z dílny seniorského Studia 60+. Sezona 2025/26 v brněnském Divadle Husa na provázku ponese heslo Neboj, neboj! a nabídne řadu možností pohlédnout do tváře osobním i kolektivním strachům dneška.