Brno tleskalo bývalé primabaleríně Figarové, vznikla o ní kniha

Milovníci baletu Brně poděkovali za celoživotní umění někdejší primabaleríně brněnského národního divadla a držitelce Thálie Miroslavě Figarové. V Mahenově divadle pokřtili knihu o její kariéře na pódiích i pedagogické dráze. Na křest přišla i dvaadevadesátiletá baletka. Přítomní ji zasypali květinami.

Autorka knihy Eugenie Dufková řekla, že talent, jaký měla Figarová, dává jen nebe. "Jevištní zjev, talent, píli a ještě šťastné okolnosti, to všechno musíte nějakým způsobem dostat a rozvíjet," uvedla. U Figarové se k tomu podle ní přidala inteligence a cit.

Figarovou ovlivnily dvě osobnosti baletu. Jelizaveta Nikolská, ruská emigrantka, do jejíž taneční školy v Praze se Figarová jako šestnáctiletá dostala. Pak Ivo Váňa Psota, který byl jejím učitelem a později tanečním partnerem. Figarová po jeho boku jako Pierota tančila v roli Kolombíny při premiéře díla Bohuslava Martinů v roce 1936 v Brně. 

Diváci podle Dufkové vzpomínají také na účinkování obou ve Slovanských tancích v roce 1938. "Ta doba už pro nás byla velmi nepříznivá a bylo to krásné představení. Dokonce účinkovali v Praze a úspěch byl přímo frenetický," řekla.

Právě kvůli Psotovi se Figarová odvážila odmítnutí, které ve své době bylo velkou troufalostí. Řediteli Národního divadla v Praze odmítla vstup do souboru, když už předtím měla podepsanou smlouvu. "Psota jí napsal, že se vrací (do Brna) a že s ní počítá," dodala Dufková.

Po válce založila Figarová v Brně taneční oddělení konzervatoře, kde pak 30 let učila. Podle Dufkové však vždy zůstala skromnou ženou, což prý ilustruje její gesto z roku 1936 k pozdější baletní sólistce Věře Vágnerové, když do divadla nastupovala jako elévka. Tehdy neměla kde se převlékat a Figarová, první dáma baletu, jí nabídla svou šatnu. "To je takové zvláštní a pěkné," podotkla Dufková.

Zdroj: Lucie Kučerová, snm