Cenu Tony za nejlepší divadelní hru získal Leopoldstadt od Toma Stopparda
Britský spisovatel a dramatik s českými kořeny Tom Stoppard (85) patří k nejvýznamnějším žijícím dramatikům. Známa je také jeho podpora disentu v době normalizace či přátelství s exprezidentem Václavem Havlem. Sir Stoppard se proslavil například oscarovým scénářem k filmu Zamilovaný Shakespeare a na svém kontě má pět amerických prestižních divadelních cen Tony. Tu poslední získal dnes za drama Leopoldstadt. Hra je pojmenovaná po jedné vídeňské čtvrti a věnuje se osudu bohaté židovské rodiny v první polovině minulého století.
Hra začíná v roce 1899 v dobře situované židovské rodině Merzových, kteří s nadějí sledují společenské změny, jež podle nich konečně ukončí období antisemitismu v Rakousku-Uhersku. Nejnovější Stoppardova hra končí v roce 1955 a je příběhem nejen Židů, ale i Vídně, Evropy a především silného rodinného pouta, které přetrhaly teprve hrůzy holokaustu. Do hry Stoppard vložil mnoho osobních a rodinných traumat, napsal ji ale tak, aby nepůsobila autobiograficky. Premiéru měla v lednu 2020 ve Wyndhamově divadle v londýnském West Endu. Loni 27. ledna, kdy si svět připomíná Mezinárodní den památky obětí holokaustu, byla hra promítána v 380 kinech. Českou premiéru měla v červnu 2021 v brněnském Mahenově divadle.
„Je to trochu jako čítanka dějin dvacátého století, z perspektivy osudů židovských či smíšených rodin. Z českého (či středoevropského) pohledu se některé dílčí motivy, ale možná i sága jako celek mohou zdát až důvěrně známé a pro někoho dokonce snad příliš ilustrativní. Ale Stoppard napsal dílo především pro anglické publikum, které snad může leccos z tohoto tematického okruhu ještě překvapit, navzdory současnému silnému akcentování tématu holocaustu," napsaly po české premiéře Divadelní noviny.
Stoppard se narodil 3. července 1937 v židovské rodině ve Zlíně jako Tomáš Straussler. V roce 1939 odešel s rodiči do Singapuru. Jeho otec, který pracoval jako lékař Baťovy nemocnice, zahynul v bojích během druhé světové války. Čtyři sestry jeho matky a všichni prarodiče zahynuli během holokaustu, o kterém matka dlouho nemluvila. O tom, že je Žid, se Stoppard dozvěděl až na začátku 90. let.
Příjmení Stoppard získal po svém novém otci, anglickém důstojníkovi, s nímž se rodina přestěhovala z Indie do Anglie. V Londýně se Stoppard živil nejprve jako kritik a žurnalista, později začal psát vlastní divadelní hry.
Kromě toho se aktivně zajímal o dodržování lidských práv v zemích střední a východní Evropy. V roce 1977 se v komunistickém Československu setkal s dramatikem Václavem Havlem, jehož hry překládal do angličtiny. V Československu podporoval disidenty, organizoval petice za propuštění Havla a v roce 1983 založil cenu pro československé autory, kteří nemohli za komunistického režimu vycházet.
Stoppard je nositelem Řádu Britského impéria a v roce 1997 byl pasován do rytířského stavu. Proslavil se v roce 1966 hrou Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Z roku 1979 pak pochází aktovka Krhútův Macbeth, kterou Stoppard věnoval Pavlu Kohoutovi a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové.
Má na kontě na 30 divadelních her, včetně v ČR s úspěchem uváděných kusů jako Travestie, Arkádie a Rock'n'Roll. V roce 2015 se dramatik po devítileté odmlce vrátil hrou Obtížný problém, jeho zatím poslední hrou je Leopoldstadt.
Píše i filmové scénáře a za film Zamilovaný Shakespeare dostal Oscara. Stoppard je autorem také řady adaptací, rozhlasových a televizních her a filmových scénářů. Kromě Zamilovaného Shakespeara je to také Brazil, Říše slunce nebo Enigma. Mezi jeho poslední práce pak patří scénář k nové verzi Anny Kareniny či historickému dramatu Tulipánová horečka z roku 2017.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg mu v říjnu 2011 předal v Londýně cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí. Mezinárodní PEN klub mu pak v roce 2015 udělil cenu za celoživotní dílo.
Dramatik je od roku 2014 potřetí ženatý; jeho manželkou se stala irská televizní producentka Sabrina Guinnessová, jedna z dědiček pivovarnického a finančního impéria Guinness. Z předchozích dvou vztahů má pak Stoppard čtyři syny.
Cena Toma Stopparda za vynikající původní esejistickou práci v českém jazyce existovala v letech 1984 až 2016, kdy ji udělovala Nadace Charty 77 autorům českého původu za významné esejistické dílo. Od roku 2021 ji uděluje Knihovna Václava Havla.