Česká filharmonie pod vedením Lukáše Vasilka nastudovala Honeggerovo oratorium Janu z Arku na hranici

Hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek poprvé 13. až 15. února povede Českou filharmonii (ČF). Společně nastudují oratorium Jana z Arku na hranici, které napsal Arthur Honegger na text básníka Paula Claudela. Hlavní roli ztvární francouzská herečka Audrey Bonnetová, která postavou Johanky z Arku proslula na mnoha jevištích, například v Lyonu nebo Bruselu. Rozsáhlá skladba, jež spojuje sólisty, recitátory, smíšený a dětský pěvecký sbor a orchestr, je uváděna zřídka. Ve Dvořákově síni Rudolfina zazní Jana z Arku na hranici poprvé od roku 1974. ČTK o tom informoval mluvčí ČF Luděk Březina.

„Nastudovat tuto partituru poctivě, pochopit všechny její hudební detaily a zároveň složitý příběh plný symbolů a historických odkazů, to není něco, co by šlo udělat rychle. A navíc potřebujete skvělé interprety, vhodný sál a odvážného pořadatele. Taková konstelace nastává jen výjimečně," uvedl Vasilek.

Honeggerovo oratorium reflektuje poslední chvíle života Jany z Arku, klíčové postavy stoleté války mezi Anglií a Francií, kde se stala symbolem národní jednoty a víry. V roce 1429, ve věku 17 let, vedla francouzské vojsko k rozhodujícímu vítězství u Orléans, což umožnilo korunování Karla VII. francouzským králem v Remeši, čímž posílila jeho legitimitu a přispěla k obratu v konfliktu. I když byla v roce 1430 zajata, odsouzena za kacířství a v roce 1431 v Rouenu upálena na hranici, její smrt zvýšila její význam jako mučednice a národní hrdinky. Po rehabilitaci jejího procesu v roce 1456 a její kanonizaci v roce 1920 se stala symbolem víry, odvahy a oběti.

Hudba v oratoriu je plná napětí, emocí a kontrastů. Honegger používá silné orchestrální plochy, které podporují dramatický vývoj příběhu, a zároveň pracuje se sborem a sólisty, čímž umocňuje celkové vyznění díla. Oratorium Jana z Arku na hranici dokončil Honegger roku 1935, na premiéru se však muselo čekat. Koncertantní uvedení se uskutečnilo 12. května 1938 v Basileji, scénická premiéra byla 13. června 1942 v Městském divadle v Curychu.

Česká filharmonie poprvé nastudovala Janu z Arku v roce 1959. Uvedení chystané Českou filharmonií pod taktovkou Václava Neumanna na leden 1970 bylo pro svou jasnou a záměrnou asociaci ohroženo. Ideologickému dozoru tehdy došlo, že oratorium má být uvedeno k výročí úmrtí Jana Palacha.

„Byl z toho samozřejmě strašný průšvih. Datum uvedení jsme museli změnit a nesměli jsme vysvětlit, proč ke změně dochází. Hrálo se o čtrnáct dnů později, bylo vyprodáno, koncert měl manifestační charakter, protože všichni věděli, o co jde," vzpomínal tehdejší dramaturg Ivan Medek.

Dalšího uvedení se Jana z Arku na hranici s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a Kühnovým dětským sborem dočkala v roce 1974, dirigentem byl Serge Baudo. O rok později vyšla dodnes oceňovaná nahrávka.