Česká pantomima v zahraničí
Úspěšné hostování na Tel Aviv Dance Festival má za sebou také Mime Prague, respektive náš přední představitel mimického divadla Radim Vizváry. Svou stálici Sólo uvedl 28. července a inscenaci pro nejmladší publikum Paperboy měl možnost zahrát hned dvakrát. Kromě tří vyprodaných představení byla úspěšná i diskuze, s pantomimou a její historií se seznámili i zdejší studenti tance. Pro Radima Vizváryho je letošní zájezd zatím druhou návštěvou Izraele.
Dobrodružství druhé části české výpravy
„Poprvé jsem vystupoval se Sólem v Izraeli v roce 2018 na festivalu Fringe v Beer Sheva, kde ale byla organizace a produkce velmi nedostačující, spíše provizorní. Kdežto při letošním účinkování v Tel Avivu jsem zažil naprosto dokonalou organizaci a profesionální práci, od PR a komunikace až po produkci, a především vlídný a laskavý přístup. Musím ocenit celý tým, který byl skvěle sehraný a připravený,“ hodnotí Radim Vizváry, který má možnost porovnávat své zkušenosti i vlastní praxi.
„Měli jsme některé náročnější technické požadavky, protože jsme například nemohli převážet fragmenty scénografie, takže jsme požádali, aby je vyrobili nebo zajistili na místě. Vše bylo připraveno na míru téměř identicky s naší výpravou. Přivezli jsme jen kostýmy a líčidla nebo dílčí rekvizity, které by se těžko sháněly, třeba role papíru pro představení Paperboy. Set-up jsme plánovali den před představením, ale když jsme přijeli, byl už připravený celý světelný park, tím nám ušetřili řadu hodin práce,“ nezastírá Vizváry spokojenost s produkcí. S takovým servisem se umělci setkávají jen výjimečně, spíše nikdy. Kvalita a připravenost technického týmu je stejně jako celá organizace prací umělecké ředitelky festivalu Naomi Perlov, kterou si umělci nemohou vynachválit jako odbornici ve svém oboru. „Skvělá komunikace, obratné řešení problémů, pokud se vyskytly, a celý festival měl i srdečnou až rodinnou atmosféru, odjížděli jsme s pocitem, že bychom se tam zase někdy rádi vrátili,“ shrnuje Radim klady festivalu.
„Ačkoliv přelety probíhaly v noci a předem nás varovali, že v zemi hrozí generální stávka, nakonec vše proběhlo hladce, bez velké fyzické a psychické zátěže. Protesty jsme zaznamenali při příjezdu jen jednou, jinak jsme se soustředili na přípravu představení a vystoupení,“ komentuje Radim Vizváry okolnosti festivalu, který probíhal v době protestů. „Člověk se musí dopředu vnitřně nastavit, že jede do Izraele a do regionu, kde platí jiná pravidla, pak už neřeší třeba dlouhá čekání a podrobné kontroly na letišti, přijímá všechno jako fakt.“
Seznámení s pantomimou: osvěta při každé příležitosti
Všechna představení byla vyprodaná a těšila se velkému úspěchu. „Říkali mi, že Izraelci nejsou zvyklí příliš projevovat nadšení a jsou odměření, jejich zvykem je jednou zatleskat a odejít, ale měl jsem několik děkovaček, což mě samozřejmě potěšilo, dokonce tleskali i během představení. To v zahraničí často nezažívám. O představení měli zájem i studenti tanečních škol, takže když jsem se během dne připravoval na vystoupení, přišlo asi 15 studentů, kterým jsem mimo program udělal přednášku o pantomimě a své práci, což bylo moc příjemné,“ komentuje Vizváry svou snahu o osvětu v oboru.
Po Sólu se konala diskuse a podle organizátorů na ní zůstalo více zájemců, než očekávali. Diváky nejvíce zajímaly rozdíly mezi žánry i technikami mimu a současného tance, historie i současnost nebo kolik profesionálních mimů v oboru působí nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku. „Ptali se samozřejmě, odkud beru inspiraci a také na náročnost sólového představení. Byli tam i dva odborníci, teoretik sledující mimické divadlo ve světě a izraelský mim, který se dokonce učil techniku mime corporeal u jednoho ze studentů Etienna Decrouxe. Oba dva mi vyjádřili – ale jak to říct, aby to neznělo neskromně – zkrátka byli s představením velmi spokojeni po stránce profesionálního provedení. Kritik řekl, že moje technika je vzácná a výjimečná a že je velmi současná, což mě potěšilo. Snažil jsem se tedy vysvětlit a názorně ukázat na příkladech, v čem spočívá inovace techniky mimu.“
Dětská představení měla obě velký úspěch, mnoho bezprostředních reakcí se objevilo na sociálních sítích a diváci často sdíleli videa především ze závěru představení. „Byli tam i diváci, kteří představení viděli dopoledne a přišli podruhé, nebo kteří viděli Sólo a šli na oba Paperboye.“ Důležité je i zaujmout producenty: „Dostali jsme nabídku na příští rok do Jeruzaléma, a později se nám ozvala ředitelka tanečního festivalu v Bělehradu, která sólo v Tel Avivu viděla. Zřejmě ho uvedeme dvakrát, myslím, že to připadá na březen příštího roku. Byli tam i další producenti, tak uvidíme, jestli se ještě něco urodí.“
Dlouhodobé plánování: networking je základ
Hostování na festivalech obvykle předchází dlouhé měsíce plánování, vystoupení se domlouvají i několik let dopředu, nejméně však rok. Festivaly jsou místem setkání nejen diváků, ale i producentů a ředitelů, takže inscenace, která uspěje, má šanci na další pozvání. Základem síťování jsou tuzemské festivaly, ale také pomoc partnerských organizací.
Ředitelka Tel Aviv Dance Festival Naomi Perlov byla v Praze v roce 2022 na festivalu Česká taneční platforma. „Této přehlídky jsem se sice neúčastnil, ale našla si mne sama na doporučení, protože do programu festivalu hledala i jiný žánr než tanec. Moje představení se jí líbilo a bez váhání zamluvila i uvedení představení pro děti Paperboy, které přitom vůbec neviděla, až v Tel Avivu. Všechna jednání a setkání tak začala naživo tady v Praze,“ komentuje Radim Vizváry pozvání na festival, který je primárně věnován prezentaci současného tance.
„Naši návštěvu jsme začali plánovat v červnu 2022 a během komunikace a vyjednávání ohledně technických požadavků nebo honoráře občas nastaly okamžiky nedorozumění, ale to přikládám spíš tomu, že jsme museli vyjednávat na dálku. Když jsme přijeli tam, tak jsme viděli a zažili špičkový festival. Mohu říct z vlastní zkušenosti, protože organizuji několik festivalů, dlouhá léta, že vím, co obnáší sestavit profesionální tým, připravit zázemí pro umělce, po technické stránce i komfortní prostředí, aby se cítili dobře a mohli se plně a bez starosti připravit na vystoupení,“ komentuje zkušeně. Festivaly, které vede, Mime Fest i Komedianti v ulicích, mají už víc než desetiletou tradici.
Podpora ze strany Českého centra Tel Aviv
Mime Prague i soubor choreografky Věry Ondrašíkové velmi výrazně podpořilo České centrum Tel Aviv, které výrazně odlehčilo i finanční náklady, které by jinak vznikly festivalu. Bez této spolupráce a také bez prvotní iniciativy Českého centra by se pravděpodobně zájezd našich umělců vůbec neuskutečnil.
České centrum nejen umělcům uhradilo letenky, ubytování i diety. Důležitá byla i osobní podpora a starostlivost ředitele CC Tel Aviv Roberta Mikoláše (který nyní na přelomu července a srpna změnil místo působnosti na Řím). Pozvání vzešlo do velké míry právě z jeho iniciativy: byl to právě on, kdo pro uměleckou ředitelku Naomi Perlov a její zástupkyni Tamir Eting zařídil výjezd do Prahy a současně se ihned zavázal k finanční spoluúčasti centra na hostování českých divadelníků v Izraeli.
Oporou uměleckých týmů byl i na místě. „Bez jeho pomoci a laskavosti bychom si Izrael neužili bez stresu, v komfortu a s pozitivní náladou,“ dodává Radim Vizváry za oba soubory.
