Česká premiéra hry Jordana Tannahilla Pozdě příchozí (Late Company) v Divadle Petra Bezruče

Co se stane, když se u jednoho stolu sejdou rodiče oběti a rodiče viníka školní šikany? A co všechno je možné říct nahlas – a co už nikdy nelze vzít zpět? Divadlo Petra Bezruče uvádí hru Pozdě příchozí (Late Company) kanadského autora Jordana Tannahilla, která citlivě, a přitom nekompromisně rozkrývá složitosti rodičovství v digitálním věku. Inscenaci v režii Jana Holce a dramaturgii Petera Galdíka uvádíme v české premiéře.

Návštěva, která změní pohled na vaše vlastní děti

Rok po sebevraždě šestnáctiletého Adama pozvou jeho rodiče – Vanda (Alexandra Palatínusová) a Filip (Ondřej Brett) – na večeři Patrika (Hynek Tajovský), chlapce, který jejich syna šikanoval, a jeho rodiče – Tamaru (Markéta Haroková) a Viktora (Lukáš Melník). Večer, který měl být snahou o smíření, se rychle mění v dramatickou konfrontaci plnou nezodpovězených otázek, bolesti, studu a výčitek. Hra pokládá jednu zásadní otázku: kdo nese vinu? A zároveň odhaluje hluboké rozdíly v pohledu na výchovu dětí, empatii i odpovědnost dospělých za svět, ve kterém jejich děti vyrůstají. „Je těžké vcítit se do druhého člověka, být empatický a nevnímat prioritně věci ze své perspektivy a podstaty. Nepaušalizovat a nevynášet rychlé soudy, což se nabízí. Přála bych si, aby diváci pochopili, že celá situace je nejednoznačná a to, co na první pohled může nějak vypadat, může mít hlubší a komplexnější půdorys,“ říká herečka Markéta Haroková.

Youtube jako zbraň / sociální sítě jako past

Ve světě, kde teenageři žijí napůl on-line, dospělí jen stěží drží krok. Šikana v digitálním věku je těžko uchopitelná a ještě hůř napravitelná. A rodiče často jen bezmocně sledují následky toho, čemu sami nerozumí. „Doba je specifická v tom, že rodiče často nemají ponětí, jak vypadá svět současných teenagerů a jak moc ho ovlivňují digitální technologie. Je to nebezpečná propast, kterou nadto prohlubují předsudky generace rodičů,“ uvádí dramaturg Peter Galdík. „Jde o komunikaci v rodině, v rámci které je třeba podchytit jisté věci dřív, než se staneme jenom pozdě příchozími,“ dodává.

Režisér Jan Holec vnímá inscenaci jako otevřenou polemiku: „Zjistíme, jak se odlišují dobří a špatní rodiče? Jelikož odpověď sám neznám, nenabízí ji ani inscenace. Aspoň ne přímo. Je to nejodpovědnější sociální role, kterou můžeme zastávat, a zároveň je často ve srážce s našimi dalšími rolemi. Tento vnitřní konflikt bychom chtěli rozeznít a lidem otevřít eventuální východiska.“

Tomu odpovídá i vizuální řešení inscenace, které režisér vytvořil ve spolupráci se scénografkou Pavlou Kamanovou. Na jeviště Divadla Petra Bezruče nechali vyrobit točnu, která umožňuje nahlížet na postavy a jejich konflikty z různých úhlů – stejně jako se proměňuje perspektiva jednotlivých rodičů během večera, který odhaluje jejich nejistoty, obrany i selhání.

Šikana, nebo žert?

Hra Pozdě příchozí vychází ze skutečné události – autor ji napsal v reakci na případ sebevraždy patnáctiletého chlapce z jeho rodného města. Tannahill se tímto textem zapojil do celospolečenské debaty o šikaně, duševním zdraví a homofobii.

Jordan Tannahill (1988) je považován za „enfant terrible kanadského divadla“. Jeho hry byly uvedeny na prestižních scénách včetně Lincoln Center (New York), Deutsches Theater (Berlín) nebo londýnského WČeskáest Endu. Dvakrát získal literární cenu generálního guvernéra za drama. Jeho díla často tematizují queer identitu, mocenské vztahy a tělo jako politikum. Inscenace Pozdě příchozí byla poprvé uvedena v roce 2013 na festivalu SummerWorks v Torontu, následovala úspěšná evropská premiéra v londýnském Finborough Theatre a přesun na West End.

Text pro Divadlo Petra Bezruče přeložila Klára Vajnerová, hudbu k inscenaci složil Ivan Acher, autorem světelného designu je Karel Šimek.

Česká premiéra se uskuteční 23. května 2025 v 18:30 hodin v divadle Petra Bezruče