Česko-mexická inscenace (NE)HODNÉ NÁHODY

TISKOVÁ ZPRÁVA

Česko-mexická inscenace (ne)hodné náhody

Studio TRANSTEATRAL inscenací (ne)hodné náhody navazuje na své předchozí projekty zaměřené na hledání společného divadelního jazyka v rámci inscenačních týmů složených z osobností pocházejících z různých kultur, národů, uměleckých a sociálních kontextů (inscenace Moje dcera je pes s účastí divadelníků z ČR, Španělska a Chile, inscenace Exit s účastí divadelníků z ČR, Slovenska, Polska, Maďarska a USA, herecká dílna Passage s účastí divadelníků z ČR, Francie, Rumunska a Brazílie).

Nazkoušením a uvedením inscenace (ne)hodné náhody v KD Mlejn skromně navazujeme na historii tohoto divadelního prostoru, který se v minulosti již několikrát stal významným centrem alternativního divadla.

Inscenace (ne)hodné náhody je zaměřena na hledání divadelní výpovědi prostřednictvím postupů nonverbálního divadla, jazyka těla, psychologické introspekce a prohloubení nerealistické herecké interpretace. Duší inscenace jsou pohyb, zvuky, zpěv, práce s prostorem, časem a dechem, které jsou inspirovány osobními historiemi členů inscenačního týmu i přesně vymezeným obdobím setkání mexického režiséra s českými herci během zkouškového procesu v dubnu a květnu v Praze. Do výsledného inscenačního tvaru vycházejícího z pevného scénáře, který byl hercům napsán přímo na tělo, tak vstupují site-specific zážitky a prostředky z prostředí Prahy letošního jara.

Pilotní projekt Mezinárodní divadelní sítě

Inscenace (ne)hodné náhody je produkována nejen pro reprízování v Evropě a Latinské Americe, ale představuje taktéž vznikající pilotní projekt Mezinárodní divadelní sítě, kterým navazují mezinárodní uměleckou a produkční spolupráci divadelní subjekty z ČR, Španělska, Portugalska, Mexika a Brazílie. Na bázi vzájemné výměny inscenací, režisérů a herců budeme díky této struktuře pokračovat ve společném hledání divadelního jazyka i tvorbě příležitostí pro prezentování jednotlivých evropských i mimoevropských divadelních kultur.

Inscenační tým

Scénář a režie: Rafael Degar

Produkce, překlady a tlumočení: Martina Černá, Transteatral

Hrají: Kateřina Molčíková, Vesna Tvrtkovič, Michal Kern, Josef Wiesner

Koprodukce: Dagmar Brtnická, KD Mlejn

Foto: Vojtěch Brtnický

Rafael Degar (1952) je mexický herec, režisér a zakladatel „Mezinárodního centra scénických umění EOZ“ ve městě Cuernavaca v Mexiku, kde vede divadelní soubor „Compañía de Teatro Súbito“. Narodil se v Ciudad de México a od roku 1988 žije v Cuernavace. Je zakladatelem Katedry pohybového divadla na Divadelní fakultě Universidad Veracruzana. Za své aktivity umělecké i pedagogické byl oceněn nejen v Mexiku, ale i v dalších zemích Latinské Ameriky, účinkoval jako herec i režisér na řadě festivalů v Latinské Americe i v Evropě (Kuba, Itálie, Holandsko, Polsko, Španělsko), spolupracoval s různými divadelními soubory (např. Mime Movement Theatre Jacquese Lecoqa, Paříž či Teatr Osmego Dnia, Poznaň). Rafael Degar používá vlastní originální metodu, kterou nazývá „svatý realismus“. V jeho případě se jedná o divadlo založené na prolnutí Stanislavského herecké pravdivosti, Mejercholdovy biomechaniky a metafyziky mexického prostředí. V ČR již vedl několik dílen zaměřených na nonverbální divadlo, ve kterých pracuje s tzv. „neutrálním člověkem“ inspirovaným Lecoqovou „neutrální maskou“ a z nichž byl následně sestaven herecký tým pro česko-mexickou inscenaci nonverbálního divadla (ne)hodné náhody.

Premiéra a reprízy

Premiéra se koná 9. května 2008 v 17:00 hodin, KD Mlejn

Kovářova 4, Praha 13 – Stodůlky

Reprízy v ČR jsou plánovány od června 2008. V listopadu 2008 uzavře inscenace (ne)hodné náhody letošní ročník festivalu Muestra de Teatro EOZ v mexické Cuernavace. V roce 2009 bude inscenace reprízována v rámci Mezinárodní divadelní sítě ve Španělsku, Portugalsku a dalších zemích.

Cestiček náhod je mnoho, nekonečné množství mnoho se jich kříží, větví,

pohybují se v různých plánech a dimenzích, zahýbají a vlní se,

překvapují nás a plazí se nám pod nohama.
Takový je život, takové jsou cestičky náhod.

Náš příběh vypráví o efemérních bytostech,
které procházejí ulicemi a scházejí se na stanicích metra “Národní” v Praze,

“Zona rosa” v Ciudad de México nebo v jiných zemích světa.

Náš příběh je o těch, kteří přicházejí a odcházejí, zůstávají a mizí,

o lidech bez půdy a země, o neosobách.

O cestovatelích, emigrantech, tulácích a vagabundech.

Náš příběh je příběhem o andělech a lidech, náš příběh je undergroundové auto sacramental.

Los caminos del azar son muchos, infinitos caminos que se cruzan, que se bifurcan, que se mueven en diferentes planos y dimensiones, que rebotan y ondulan, que nos sorprenden y nos arrastran.

Eso es la vida, esos son los caminos del azar.

Esta es la historia efímera, de los seres fugaces, de los que caminan en las calles,

de los que se concentran en las estaciones del metro de “Národní” en Praga

o la “Zona rosa” en México o en algún país del mundo.

Esta es la historia de los que llegan, de los que se van, de los que se quedan, de los que desaparecen, de los sin tierra, de las no personas.

De los viajeros, de los emigrantes, de los vagabundos.

Es una historia de ángeles y hombres, un auto sacramental underground.