31.03.2017 10:58

Český venkov podle Depresivních dětí v inscenaci Naši furianti

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích přichází s další premiérou. Tentokrát v inscenací Naši furianti mísí drama Ladislava Stroupežnického z roku 1887 s pátráním po duši současného venkova. Tvůrci představení vzkazují: Čas idylky skončil! Premiéra se koná 9. a 10. dubna ve Venušive Švehlovce.

I tentokrát berou Depresivní děti touží po penězích původní předlohu inscenace do vlastních rukou a přetváří ji po svém. Na jevišti uvidíme obyvatele Honic, kteří už však dávno nesedlačí, místo toho dojíždějí za prací, kdo ví kam, klopotně podnikají, či jsou dávno na podpoře. A všichni řeší splátkový kalendář svých výhodných úvěrů. Spor se nevede o místo ponocného, ale o Evropskou unií dotovanou pozici pracovníka monitoringu světelného smogu, upytlačeného zajíce nahradí zastřelený uprchlík. A přijede i Dominik Feri.

Měl by z toho autor dramatu radost? Stroupežnický je bezpečně mrtvý a nastal čas, aby se Depresivní děti chopily jeho díla. „Když Stroupežnický uvedl Naše furianty, byla mu často vytýkána přílišná realističnost. Lidé stáli spíše o idealizovaný obraz venkova,“ vysvětluje režisér představení a jeden ze zakladatelů souboru Depresivní děti touží po penězích Jakub Čermák a dodává: „Historický podnět pro naši úpravu Furiantů byla snaha tento naturalismus vrátit, podívat se na celou hru pohledem současnosti a zbavit ji nánosu sentimentu, který se tam dostal v průběhu let, ať už vývojem společnosti nebo inscenační praxí. Naši furianti jsou velmi rozdílní od Stroupežnického předlohy, ale třeba by z tohoto současného pojetí měl radost.“

Fiktivní obec se stává v inscenaci divadelní skupiny modelovým prostorem, jevištěm pro obskurní kabaret současného českého venkova a celé společnosti. Detektivní linka zůstává zachována, ale tvůrcům jde spíše o plejádu postav a situací, které se valí přes sebe. Absurdní, vtipné, tragikomické i čistě tragické. Venkov jako zrcadlo nás všech.

A jak je to s národní povahou? Jsme spíše potomci Švejka, nebo jsme všichni furianti, jak je popsal Stroupežnický? Na to odpovídá režisér Čermák: „Na zkouškách se pořád hádáme, kdo byl největší český furiant, jestli Mistr Jan Hus nebo Vladimír Hušák nebo Milada Horáková. Pro odpověď si diváci budou muset přijít do divadla.“

http://www.venuse-ve-svehlovce.cz/

Autor článku: Jana Stanulová

Český venkov podle Depresivních dětí v inscenaci Naši furianti

Inscenace

15.11.2025

Divadlo v Dlouhé uvede Zlaté město dramatika Ödöna von Horvátha v režii Ivana Buraje

Divadlo v Dlouhé dnes uvede premiéru inscenace Zlaté město podle předlohy vídeňského předválečného dramatika Ödöna von Horvátha. Inscenaci jako koláž jeho povídky a dramatu nastudoval v roli režiséra nový umělecký šéf divadla Ivan Buraj s celým souborem a s hosty. Inscenace s antifašistickým vyzněním vede do budoucnosti, kdy snad už bude po všech válkách.

15.11.2025

Studio Ypsilon láká diváky na nový Mejdan s Mozartem a Matonohovu show

Pražské Studio Ypsilon navzdory turbulentnímu vývoji v uplynulých měsících připravilo premiéru hudební inscenace Mejdan s Mozartem aneb Opera má tuhý kořínek. Premiéru v režii Jana Jiráně uvede 21. listopadu k 60. výročí divadelního angažmá Miroslava Kořínka, který nastudoval k inscenaci hudbu. Další novinkou bude one man show Tomáše Matonohy s premiérou 12. prosince v malém sále Ypsilonky.

15.11.2025

Interaktivní audiowalk Sejdeme se u Koníčka? provede účastníky centrem Prahy v roli studujících těsně před sametovou revolucí

Jaké to bylo studovat na vysoké škole těsně před sametovou revolucí? Debaty nad společenskými problémy, psaní článků i spousta schůzek po hospodách… Přestože nás od událostí roku 1989 dělí již pětatřicet let, tehdejší studentský život byl v mnohém podobný tomu dnešnímu. Interaktivní audiowalk provede účastníky pražským centrem. Ti se v příběhu stanou studujícími v období těsně před sametovou revolucí. Jak moc se zapojí do studentského života a aktivit, které vedly k manifestaci 17. listopadu, bude v průběhu audiowalku jen na nich.