Chodník slávy Městského divadla Brno má devět nových otisků!
V pátek 20. června 2025 jsme na Divadelní dvoraně oslavili kulaté jubileum 80 let kontinuální existence Městského divadla Brno. Součástí pestrého programu byl kromě jiných avizovaných bodů i významný slavnostní akt výsostně spojený právě s naším divadlem – v 17.00 hodin totiž ředitel Stanislav Moša uvedl dalších devět významných osobností spjatých s Městským divadlem Brno do pomyslné síně slávy, kterou již pětadvacet let reprezentují barevné kachličky s otisky rukou před vchodem do Činoherní scény. Daná linie na Lidické ulici je však již natolik naplněna, že se letos poprvé musely kachlíky již stočit směrem do prostor Dvorany, a tak nové otisky nyní zdobí průchod mezi centrální pokladnou a komerčním oddělením.
Stávající kachličky svými otisky tedy letos rozšířili náměstek pro vnější vztahy a producent Zdeněk Helbich, šéfdirigent a umělecký šéf orchestru Dan Kalousek, fotograf Tino Kratochvil, tanečník a choreograf Michal Matěj, jenž do betonu vzhledem ke své profesi otiskl nejen dlaň, ale i nohu, herci Alan Novotný a Kristian Pekar, asistentka ředitele pro umělecko-technický provoz a tajemnice činoherního souboru Sylva Smutná, hudební skladatel Mirko Vuksanović a scénograf Christoph Weyers.
Historie Chodníku slávy
Poprvé se chodník Lidické ulice zpestřil v roce 2000, kdy do něj vtiskli své dlaně doyenové souboru Zdena Herfortová, Karel Janský, Zdeněk Junák, Ladislav Kolář a Jiří Tomek a herečky Alena Antalová, Petra Jungmanová a Markéta Sedláčková. V květnu 2001 je následovali Miroslava Kolářová, Martin Havelka a Pavel Kunert, v březnu 2003 pak hudební skladatelé Zdenek Merta a Petr Ulrych a v dubnu 2004 herci Petr Gazdík, Jiří Horký, Igor Ondříček a Dušan Vitázek.
V únoru 2006 zorganizovali zaměstnanci divadla otisk dlaní na dlaždici slavného chodníku pro svého ředitele a režiséra Stanislava Mošu coby dárek k jeho padesátým narozeninám.
V květnu roku 2008 přibyli herci Radka Coufalová, Jan Apolenář a Erik Pardus, hudební skladatelé Vladimír Franz a Petr Kofroň a dlouholetý fotograf a šéfredaktor revue Dokořán jef Kratochvil, v jehož hlavě se vlastně myšlenka Chodníku slávy zrodila.
K této řadě významných osobností, které přinesly prestižní ocenění nejen divadlu na Lidické, ale i městu Brnu, se v roce 2013 připojila také režisérka Hana Burešová, herečka Hana Holišová, šéfka kostýmní výpravy Andrea Kučerová, scénograf a grafik Petr Hloušek, šéf scénografické výpravy Jaroslav Milfajt a herec Petr Štěpán.
Hned o rok později své dlaně do betonu otiskli herci Svetlana Janotová, Ivana Vaňková a Boleslav Polívka a herec a kritik Jiří Dušek. Rok 2014 byl však oproti předchozím neobvyklý. Doposud se totiž do kachlíků zvěčňovaly osobnosti žijící, které do betonu otiskly své dlaně. V tomto roce byl však vzdán hold také kolegům, jejichž stopy rukou jsme za jejich života bohužel otisknout nestihli. Zavzpomínali jsme tehdy na hudebníka a dirigenta Igora Vavrdu a na herce Jaroslava Dufka a Ladislava Lakomého, kteří nastudovali a zahráli si svoji poslední inscenaci právě na Činoherní scéně MdB. Do betonu byly tenkrát otisknuty jejich divadelní boty.
V květnu 2017 řady svých kolegů v této výjimečné síni slávy doplnili herci Lucie Bergerová, Andrea Zelová, Viktor Skála, Aleš Slanina a Stanislav Slovák.
Následně v sobotu 27. června 2020, když jsme na Divadelní dvoraně slavili 75. výročí od založení divadla, byl kromě jiného na programu i slavnostní akt otisku dlaní herců Michala Isteníka a Jana Mazáka, hudebníka a dirigenta Karla Cóna, scénografa Emila Konečného a dramaturga Jiřího Záviše.
A konečně v březnu 2024 své ruce do oné slavné linie doplnili přední sólisté Městského divadla Brno: Kristýna Daňhelová, Viktória Matušovová, Lukáš Janota, Libor Matouš, Milan Němec a Daniel Rymeš.
Zdeněk Helbich
Náměstek pro vnější vztahy a producent Zdeněk Helbich se narodil 22. března 1973. Jeho divadelní život je spjatý nejen s Městským divadlem Brno, ale také se Šlapanickým ochotnickým divadlem, kde zanechal velmi výraznou stopu jako herec a režisér. Divadlo ostatně v jeho rodině již po generace patřilo a patří k jedné z hlavních aktivit trávení společného volného času. Právě divadlo se pak stalo jasnou volbou i při výběru jeho vysokoškolského studia, kdy po dokončení střední průmyslové školy v oboru geodézie absolvoval na brněnské Janáčkově akademii múzických umění nově otevřený obor Dramatická výchova, kde si kromě jiných disciplín a oborů prošel i studiem divadelního managementu, jemuž se v Městském divadle Brno věnuje od svého nástupu v roce 1996 až doposud. Velmi rychle se vypracoval na mimořádně úspěšného producenta, pod jehož vedením naše divadlo realizovalo stovky zahraničních zájezdů. Významně se podílí na produkcích jednotlivých inscenací a zásadním způsobem formuje tvář našeho divadla. Jeho vždy pozitivní přístup k veškerým úkolům či problémům zdobí vždy usměvavá tvář, lišácká jiskra v oku a tím se již desítky let zasluhuje o spoluvytváření vysoce harmonického prostředí v našem divadle.
Dan Kalousek
Šéfdirigent Dan Kalousek se narodil 12. dubna 1980 v Brně. Po maturitě na gymnáziu v roce 1998 pokračoval ve studiu na brněnské konzervatoři, kde v letech 1998–2004 studoval kompozici pod vedením Karla Cóna a dirigování u Stanislava Kummera. Vzdělání dále rozšířil studiem dirigování orchestru na Hudební fakultě JAMU, které dokončil roku 2008, a kde od roku 2012 také sám vyučuje. V letech 2006–2008 studoval na Hochschule für Musik und Theater v Lipsku a Výmaru a v rámci mistrovských kurzů, které absolvoval, se setkal s řadou světových dirigentů. Od roku 2000 je sbormistrem smíšeného pěveckého sboru Ars Brunensis, s nímž koncertuje jak v České republice, tak v zahraničí. Jako dirigent spolupracuje s českými i zahraničními tělesy a se symfonickými i komorními orchestry. Během své kariéry pracoval také na projektech s mnoha význačnými umělci a soubory, zejména při nahrávání scénické hudby pro divadlo, rozhlas a televizi. Natočil také množství nahrávek, především skladeb soudobých autorů. Od roku 2003 působí jako dirigent Městského divadla Brno, přičemž roku 2015 se stal šéfdirigentem a uměleckým šéfem orchestru. Za tu dobu hudebně skvěle nastudoval a mistrovsky řídil celou řadu inscenací i koncertů.
Tino Kratochvil
Rodilý Brňan, fotograf Tino Kratochvil se narodil 15. června 1978 a fotografii studoval na brněnském učilišti v Charbulově ulici, Střední škole uměleckých řemesel a také na vysoké škole v Opavě. Od otevření Hudební scény, tedy již více než dvacet let, je fotografem Městského divadla Brno, čímž navazuje na dlouholetou práci svého otce, významného českého fotografa jefa Kratochvila, jehož archiv spravuje. Tino nádherným způsobem zachycuje ducha divadla nejen při představeních, ale i na zkouškách a koncertech, fotí plakáty i portréty a nechybí na žádné premiéře ani tiskové konferenci. Kromě divadla se zaměřuje na focení eventů a produktovou fotografii, především fotí jídlo pro restaurace. Třináct let byl také kmenovým fotografem B-Side Bandu a Vojtěcha Dyka.
Michal Matěj
Tanečník a choreograf Michal Matěj se narodil 28. listopadu 1983 v Ostravě. Tanci se začal věnovat v šesti letech v tehdejším kroužku lidového umění. Po půl roce přešel do taneční školy Studio Line, kde se věnoval latinskoamerickým tancům. V roce 1994 přestoupil se svou taneční partnerkou do tanečního klubu Trend a následně v roce 1997 do tanečního klubu Akcent Ostrava. Tou dobou se již se svou taneční partnerkou Marií Kratochvílovou pohyboval na mezinárodních soutěžích, kde získali jako jediní v ČR umístění ve čtvrtfinále na nejprestižnější taneční soutěži v latinskoamerických tancích v britském Blackpoolu. Nadále se věnoval latinskoamerickým tancům, poté přešel k takzvanému show dance, v němž v rámci tanečního klubu Akcent získal několik titulů mistra České republiky v různých disciplínách a zároveň finálová umístění na Mistrovství světa a Mistrovství Evropy. K divadlu se dostal v roce 1999 jako externista v muzikálu Crazy for You v ostravském Divadle Jiřího Myrona, s nímž s menšími pauzami externě spolupracoval na spoustě dalších projektů až do roku 2005, kdy přijal angažmá v Městském divadle Brno a členem zdejšího muzikálového souboru je dodnes. Za toto dlouhé období se jako úžasný tanečník, nesmírně kreativní choreograf i pečlivý asistent režie podílel na nesčetném množství inscenací, nejnověji jsou to například tituly Pohádka o živé vodě či Šakalí léta.
Alan Novotný
Herec Alan Novotný se narodil 9. srpna 1978 v Brně a s divadlem začal sbírat zkušenosti v dětském studiu Divadla na provázku pod vedením Vladimíra Morávka. Poté studoval brněnskou konzervatoř pod vedením Milana Vágnera, kterou ukončil v roce 1998, a ve stejném roce začal působit v Městském divadle Brno, kde získal 1. května 2001 stálé angažmá jako člen činoherního souboru. Za tu dobu zde odehrál na sto rolí nejen v činoherních, ale i v muzikálových titulech. Z nejnovějších výrazných postav na jeho aktuálním repertoáru je to například Harpagonův sluha Treska v komedii Lakomec, Harry Bright v legendárním muzikálu Mamma Mia!, Alfréd Ďulínek v muzikálu My Fair Lady (ze Zelňáku) či Francis Henshall v třeskuté komedii Sám na dva šéfy. Na prknech Hudební scény září také jako Gomez Addams v hororové muzikálové komedii The Addams Family, za jehož ztvárnění se ocitl v širší nominaci na Cenu Thálie za rok 2024. Hlavu této kultovní rodinky libující si v černé barvě i humoru Alan Novotný pojímá jako muže, který naneštěstí pro další příslušníky Addamsovy rodinky a naštěstí k velké potěše nadšených diváků neumí lhát. Díky jeho komediálnímu talentu je tak permanentní radostí sledovat jeho sólové i dialogické výstupy, a to zdaleka nejen ve zmíněné oceňované roli. Alan Novotný je v našem kolektivu nesmírně oceňován nejenom pro své profesionální kvality, ale i pro jeho neustálý optimistický vztah k životu, vždy přímo srší dobrou náladou a tím pozitivně „infikuje“ celé své okolí.
Kristian Pekar
Herec Kristian Pekar se narodil 13. března 1989 ve Vyškově. Od dětství hrál na klavír a věnoval se zpěvu a společenskému tanci, ve kterém s taneční partnerkou získali mezinárodní třídu. Ve Vyškově vystudoval čtyřleté gymnázium, již ve třetím ročníku byl však současně přijat na brněnskou JAMU na obor Muzikálové herectví. Po úspěšném dostudování jak gymnázia, tak JAMU mu bylo nabídnuto angažmá v Městském divadle Brno, v němž je od srpna roku 2011 stálým členem muzikálového souboru. Své pohybové taneční nadání a báječné herecké i pěvecké dispozice prokázal například jako Mungodžery v tanečním muzikálu Kočky, jako Limonádový Joe ve stejnojmenné inscenaci, jako Tony Manero v disco muzikálu Horečka sobotní noci či nejnověji jako Bejby v legendárním českém muzikálu Šakalí léta. Významné herecké příležitosti však dostává a také naplno využívá i v činoherních titulech, např. jako Kleant v komedii Lakomec, Tybalt v milostné tragédii Romeo a Julie, Kristián v romantické básni Cyrano z Bergeracu či Laertes v nesmrtelné tragédii Hamlet aneb Hádala se duše s tělem. V nové divadelní sezóně 2025/2026 se ujme role Horsta Schweinera v hudebním opusu Winton. Kristian Pekar je obdařen ojedinělou aurou, která jeho výkony násobí natolik, že z něj při jeho působení na jevišti nemohou diváci odtrhnout oči.
Sylva Smutná
Rodilá Brňanka, nynější asistentka ředitele pro umělecko-technický provoz a tajemnice činoherního souboru Sylva Smutná vystudovala Gymnázium Lerchova a již během středoškolských studií si pořídila páteční abonmá do zdejšího divadla, čímž se začala utvářet její celoživotní láska k němu. Hned po maturitě, konkrétně 4. září 1987 nastoupila do divadla jako uvaděčka a o dva roky později následoval přesun na pozici rekvizitářky a příležitostné herečky, diváci ji ostatně mohli ještě donedávna pravidelně vídat například v inscenacích Brouk v hlavě, Anna Karenina či Noc pastýřů. Dokonalá znalost divadelního zázemí a lidí v něm ji spolu se souhrou náhod přivedly do stávajících funkcí tajemnice činohry a asistentky ředitele, které zastává dodnes, a je tak stále neodmyslitelnou a nepostradatelnou součástí Městského divadla Brno. Je to především její zásluhou, že naše divadlo funguje jako švýcarské hodinky.
Mirko Vuksanović
Hudební skladatel a muzikant černohorského původu Mirko Vuksanović se narodil 22. června 1962. Žije ve slovinské Nové Gorici a pracuje v místním divadle, do kterého jej v polovině 80. let přivedl režisér Janez Starina, když hledal skladatele ke své inscenaci černé komedie Joe Ortona Co viděl komorník. Spolu také připravili – za spolupráce Stanislava Moši v úloze režiséra a Karla Riegla coby choreografa – autorskou minioperu s názvem Ambrosij a Lucije, jejíž úspěch byl obrovský a Mirko Vuksanović se rázem stal žádaným skladatelem scénické hudby pro další slovinská divadla. Založil také rockovou kapelu Avtomobili, která se orientuje výhradně na vlastní repertoár. S Městským divadlem Brno Mirko Vuksanović spolupracuje průběžně od roku 1992, kdy v režii Janeze Stariny vznikly s jeho hudbou inscenace Maratónci běží čestné kolo, Manželství na druhou aneb Barillonova svatba a Becket aneb Čest boží. Dále složil hudbu k inscenacím režiséra Stanislava Moši Lakomec, Antonius a Kleopatra a Hamlet aneb Hádala se duše s tělem. Jeho scénickou hudbu využil také režisér Stanislav Slovák v dramatu Pohled z mostu a nejnověji i režisérka Katja Pegan v inscenaci Ocelové magnolie. Před několika dny, konkrétně 9. června, mu byla ve slovinském městě Koper udělena cena za celoživotní umělecké dílo.
Christoph Weyers
Původem německý jevištní a kostýmní výtvarník Christoph Weyers žije a pracuje v Berlíně a je známý svými návrhy pro divadelní produkce v německy mluvících zemích, Itálii i České republice. Po vyučení divadelním malířem studoval scénografii a kostýmní výtvarnictví a zpočátku pracoval pro filmové a televizní produkce. Jeho divadelní kariéra je již od počátku spjata se scénografiemi i kostýmy pro ty nejznámější inscenace muzikálových hitů. Konkrétně pro Městské divadlo Brno své scénografie pravidelně připravuje již od roku 2009, kdy vytvořil scénu ke slavnému muzikálu Les Misérables (Bídníci) v režii Stanislava Moši, a daná spolupráce trvá dodnes. Mezi další Weyersovy scénografické počiny zde patří scény k takovým titulům jako například: Jekyll a Hyde, Flashdance, TITANIC, Chaplin, Monty Python’s Spamalot, RENT, Nine, Antonius a Kleopatra, Pretty Woman, Medicus, Velká ryba (Big Fish), Hamlet aneb Hádala se duše s tělem, The Addams Family, Heidi, Drahý Evane Hansene či nejnověji Manon Lescaut, přičemž za řadu z nich se umístil na předních příčkách v divácké anketě Křídla v kategorii Nejlepší tvůrčí počin. Pro jeho neobvyklou a mimořádnou výtvarnou kreativitu se stal jedním z nejvýznamnějších evropských divadelních scénografů.
Na snímku Zdeněk Helbich, Michal Matěj, Stanislav Moša, Dan Kalousek, Tino Kratochvil, Kristian Pekar.
