Choreografické duo Jan Stránský a Jakob Sambeth poprvé uvedou inscenaci Last Drop

STRANSKY ART COMPANY poprvé uvádí na českou scénu nonverbálně-pohybovou inscenaci LAST DROP mezinárodního choreografického dua Jana Stránského (CZ) a Jakoba Sambetha (DE). Připravovaná premiéra 19. listopadu a repríza 25. listopadu v pražském KD Mlejn je první příležitostí setkání s novým divadelním přístupem a s věčným tématem udržitelnosti života.

Dva muži na scéně, možná kamarádi, nebo soupeři či členové stejného týmu. Uzamčeni v čase do rozlehlého a přesto omezujícího prostoru. Jan Stránský a Jan Čtvrtník v satiricky palčivých a komicko absurdních situacích procházejí společně pět epizod uzamčeni do jakéhosi hřiště. Na něco čekají, soupeří ve světě, který s radostí ničí(me). Kam je jejich vzájemná hra zavede? Kdy padne poslední kapka?

Choreografická spolupráce započala během studií na švýcarské Accademia Teatro Dimitri, kde Jan Stránský a Jakob Sambeth společně vytvořili krátké skeče, jež neměly za cíl víc než hru, hrát si z různorodými performativní přístupy a formami jako je fyzické divadlo, nový cirkus, pantomima a současný tanec. Tyto hry daly základ rukopisu, jenž vykrystalizoval v novou autorskou inscenaci Last Drop.

Představení přináší divákům jakousi předzvěst nejisté budoucnosti a snad i uvědomění naší nejisté přítomnosti. Střídmost akce, silná obraznost, nekonečně se natahující ticho mezi kapkami, mnohovrstevnatost palčivých temat a vzájemná kontradikce viděného a skrytého zve pozorovatele do prostoru, kde se čas ztratil. Vtáhne diváka do atmosféry beckettovského charakteru. Jazyk současného pohybového divadla je dostatečně metaforický a zároveň srozumitelný pro uchopení palčivého tématu environmentální krize, jež dnes často vyvolává paniku či apatii.

Průběžnou linkou inscenace je pomalé tempo čekání. Čekání na konec, na začátek, na kapku porozumění.

“ Nepracovali jsme se scénářem nebo konkrétním textem, stejně jako při tvorbě představení Kočovného divadla ŽEBŘIŇÁK jsme k tématu absence základního životního prvku přistupovali čistě divadelně, improvizací a dalšími metodami pohybového výzkumu​. Pracovali jsme s video a audio záznamy, k čemuž nás navedla už samotná nutnost v období hlubší korona krize. Naším cílem bylo podnítit změnu v přístupu k tomuto tématu: zavírání očí před problémem nic neřeší, ale stejně tak nepomáhá uzavřít se ve splínu a soudit druhé. Důležitý je stálý dialog a cesta ke smíření.” říká autor Jan Stránský, který dokončuje magisterské studium choreografie a režie na univerzitách Codarts/Fontys v Rotterdamu.

"Originální autorská choreografie a režie Jana Stránského a osobitý rukopis a magická poetika scénografky Marianny Stránské, společně s light designem Šimona Kočího experimentujícím s difuzním šerosvitem, přináší ojedinělý divadelní zážitek," doplňuje Marta Stránská.

Po premiéře proběhne krátká řízená diskuze s odborníky (Mgr.Tomáš Weiss, Mgr.Vít Hrdoušek, RNDr.Martin Bursík) o hodnotě či absenci vody jako společenském fenoménu, klimatických, sociálních a kulturních změnách a jejich možném dopadu na společnost a krajinu.